Sedmdesát pater ze dřeva. Japonsko odhaluje plán nového mrakodrapu

W350 je autorským počinem architektů ze studia Nikken Sikkei, ale realitou by se nikdy nemohl stát bez vydatné pomoci konglomerátu Sumitomo Group, respektive její lesnicko-dřevařské divize. Ambice architektů sahají do výše sedmdesáti pater, a mají váhu 0,2 milionů kubíků dřeva. To se z 90 % celkového objemu stavby stane základním stavebním materiálem.

Fotogalerie:

i Foto: Sumitomo Forestry

Do nebe a ještě výš

Kolem celého projektu se zatím rojí desítky otázek čekajících na odpovědi. Stavba, která má posunout horizonty dřevostavitelství nad dosavadní limity, má být podle plánu hotova v roce 2041.  Objekt má svou výškou 350 m překonat dřevěné vancouverské Brock Commons i vídeňské HoHo Towers.

Les ve městě, město v lese

Budova, o které zatím víme jen z vizualizací architektů, má mít smíšené využití. Současně se má jednat o administrativní budovu s kancelářemi, ale její součástí mají být i komerční prostory, byty pro řádné nájemníky, hotel. A také bezpočet balkonů a teras oplývajících zelení. Podstatným rysem celé stavby má být práce s přirozeným světlem, respektive maximální „otevřenost“ interiéru.

Photocredit: Sumitomo Forestry

Otazníky kolem konstrukce

W350 nemá být jen mrakodrapem, ale zeleným městem, které transformuje lidské sídlo do podoby lesa. Zatím není příliš jasné, o jaký les, potažmo s jakým dřevem, by se tu mělo pracovat. Z hlediska požadovaných vlastností se ale předpokládá práce CLT dřevem, propojeným s podpůrnou ocelovou konstrukcí.

Bude vás zajímat: Jednoduchá chata z CLT panelů ve stylu LEGO

Historii japonských dřevostaveb utnula válka

Japonsko má historicky s dřevostavitelstvím výrazné zkušenosti: prakticky až do čtyřicátých let minulého století tu bylo dřevo hlavním stavebním materiálem. Konec tomuto snu ukončila až druhá světová válka a letecké bombardování zápalnými pumami. Ty se postaraly o tom, že „stará“ japonská města prakticky zmizela a nahradil je materiál v daný moment rentabilnější a stabilnější: beton.

Domy, které nehoří

Japonská poválečná stavební administrativa tvrdě trvala na dodržování bezpečnostních regulí a požárních vyhlášek, které prakticky činily dvoupatrové dřevěné budovy komplikované a třípatrové zcela nerentabilní. Jenže doba se mění a stávající pokrok na poli materiálové technologie už „nehořlavé“ budovy ze dřeva umožňuje.

Photocredit: Sumitomo Forestry

Návrat ke dřevu je návratem k tradicím

Návrat ke dřevu není pro Japonsko jen melancholií minulosti, ale velmi příhodným environmentálním řešením. „Z mnoha hledisek je to ideální materiál, protože pochází z obnovitelného zdroje a je recyklovatelný,“ říká architekt Riccardo Tossani, který tuto renesanci dřeva vítá. Mezi jeho vlastní autorské počiny patří dřevostavba domova důchodců na úpatí Fudži, aktuálně největší dřevěný objekt v Japonsku.

Sledujte video: Jak se staví jedna z nejvyšších dřevostaveb světa

Materiál, který Japonsko potřebuje

„Dřevo je tvárné, opracovatelné poddajné,“ tvrdí Tossani. „A to je něco, co má v tektonicky aktivním Japonsku svou váhu. Dřevo se pod tlakem ohýbá, a kinetickou energii pohlcuje svými spoji, absorbuje ji. Beton je proti tomu rigidní, tuhý. Nemá takovou flexibilitu, a proto se pod tlakem rozpadá.“

Jedno je jisté: projekt W350 se stane nejostřeji sledovanou vznikající stavbou nejen v celém Japonsku. Její úspěch by mohl proměnit tvář moderní architektury a navrátit dalším generacím architektů důvěru ve dřevo, jako ideální stavební materiál.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.