Experti slibují úsporu 6 %, pokud snížíme teplotu o 1 °C. Jak je to ale doopravdy?

S čím je potřeba vždy počítat?

V prvé řadě je si třeba uvědomit zásadní fakt. Mezi energetickými nároky bytu nebo rodinného domu a množství tepla, které je dodáno otopnou soustavou, není žádná úměra. Co si pod touto větou představit? Jednoduše, každý byt či dům ovlivňuje řada faktorů, které pokrývají část energetických nároků objektu a netýkají se přímo otopné soustavy. Tyto faktory snižují energetickou potřebu objektu a je nutné s nimi počítat v celkové bilanci energetické náročnosti daného prostoru. Pro ilustraci se jedná například o počet stálých obyvatel v domě, typ domácího vybavení (sporáky, trouby, počítače), ale vliv má i orientace a oken na světovou stranu a s ní spojené solární zisky. Tyto pozitivní faktory se nazývají tepelnými zisky. Příklady tepelných zisků naleznete v galerii.

Velikost tepelných zisků se mezi jednotlivými byty různí. Zatímco některé bytové jednotky pokryjí svými tepelnými zisky klidně polovinu roční spotřeby tepla, u jiných může být tato hodnota pouze zlomková. Je proto logické, že snížení teploty o 1 °C se musí v každém bytě projevit velmi odlišně. Teplené zisky můžeme jen přibližně odhadovat a jejich hodnota se může v průběhu užívání objektu měnit.

Fotogalerie:

i Foto: Shutterstock

Dům není byt a naopak – proč je mýtus o 6 % zavádějící?

Informace o tom, že snížení teploty interiéru o 1 °C při vytápění ušetří 6 % nákladů, je tak zažitá, že jejího autora už asi nikdo nevypátrá. Jak ale vůbec tato hodnota vznikla? Nachází se zde jeden ukazatel vycházející z výpočtů tepelné ztráty pomocí obálkové metody. Změnou tepelného spádu o 1 °C se skutečně změní energetická náročnost budovy, a to přibližně o 6 %. Tento výpočet však platí pro celou budovu (nebo rodinný dům), nikoli pro jednu bytovou jednotku nebo část domu.

Pokud snížíme teplotu u jednoho bytu, například v paneláku nebo bytovém domě o 15 bytových jednotkách, není možné docílit stejného výsledku. V počítačovém modelu bytového domu o 15 jednotkách různých velikostí, kde docházelo ke snižování teploty o 1 °C u různých bytů, se hodnoty potřeby tepla mezi jednotlivými byty lišily od 14–60 %. Vliv na hodnotu těchto výsledků měly právě faktory jako velikost bytu, jejich orientace na světovou stranu, prostorová konfigurace bytu atd.

Potřeba tepla vychází z teplotního spádu a velikosti solárních zisků v daném období. Pokud k této potřebě připočteme vnitřní tepelné zisky, které nelze přesně vypočítat, je zřejmé, že úspora na vytápění bude ještě vyšší než vypočtených 14–60 % v modelovém příkladu.

Jaká ale bude úspora celého objektu, když snížíme teplotu pouze v jednom bytě z patnácti? Úspora pro celý dům v tomto případě bude nižší než 1 %. Jelikož má prostor bytu pouze malou plochu obvodových stěn, dosahuje vyšší úspory než celý objekt, který je primárně tvořen obvodovými stěnami.

Mám plynový kotel – jak mohu snížit výdaje za vytápění?

V bytech lze dosáhnout až 60% úspory na vytápění. Má to ale háček. Jaký?