Bohatství Vysočiny doslova mizí Čechům před očima. Nová mapa ukazuje i na další kritická místa v republice

Co se vlastně stalo?

V roce 2020 bylo v Česku vytěženo rekordní množství surového dříví (35,75 mil. m³) a ze statistik vyplývá, že 96 % jen z nahodilé těžby tvořily jehličnany. Lesy plné jehličnanů nám tak doslova mizí před očima, a týká se to především Vysočiny. Prakticky je příčinou přemnožený podkorní hmyz, lesy v Česku se této kalamitě brání jen velmi obtížně. Nicméně velkým faktorem je (jako vždy) člověk. Co se vlastně stalo? To nám objasní člen týmu odborníků v dnešním rozhovoru.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

„Tenerife jsem přešel za 4 dny,“ láká k fascinujícímu výletu mladý cestovatel

Jelikož se zajímáte o extrémy počasí, dokázal byste zhodnotit, jak velký je problém růstu průměrné globální teploty?

Není problém, že roste průměrná globální teplota, ale spíše to, jak rychle roste. Ona totiž roste zhruba desetkrát rychleji než v poslední době ledové.

Změna průměrné teploty planety za 22 000 let.

To jsou poměrně zarážející výsledky...

Jsou a velmi. Tahle změna byla relativně velká, ale zase trvala 10 000 let. My jsme to stejné stihli za 150 let. Míra změny a rychlost této změny je zarážející. Nicméně pokud by tu byl někdo, kdo by se bál o planetu Zemi, tak může být v klidu. Tato změna ji neohrožuje. Planeta tady bude za milion let, a jestli tu budou nebo nebudou lidé a zda to vyřeší nebo nevyřeší... tím se my momentálně nemusíme zabývat.

Hodně se mluví i o problému tání ledovců. Dokázal byste mi k této problematice něco říct?

Naše společnost je závislá na přírodních systémech, které jsou stabilní, a tím, jak roste průměrná globální tepla, tím se ohrožuje stabilita těchto systémů. Tím se můžeme dostat za bod zvratu. Ve chvíli, kdy zmizí ledovec, tak už je velmi obtížné, aby tam vznikl nový. To stejné platí pro korálové útesy, případně u permafrostu. Ve chvíli, kdy se permafrost dostane za bod zlomu, přestane být stabilní a začne vypouštět mnohem víc metanu do atmosféry, což je také skleníkový plyn. A takových problémů je spousta.

Ledovce, korálové útesy nebo permafrost se týkají zahraničí. Můžeme proti produkci skleníkových plynů nějakým způsobem „bojovat“ v Česku?

Ano, i tady máme spoustu takových bodů zlomu, ale tam bych byl trochu opatrnější. Třeba se můžeme podívat na české lesy. Po kůrovcové kalamitě také hledáme nějaký nový rovnovážný stav.

Jak moc utrpěla naše Vysočina?

Vysočina ztratila každý pátý jehličnatý strom za čtyři roky. Každý pátý je pryč. To je strašně moc. A tam není faktorem jenom klimatická změna respektive sucho, ale jsou zde tři základní faktory. Prvním faktorem je kyselá půda, kterou tady máme s emisí SOx (oxidu siřičitého) z 80. let, kdy emise ze spalování fosilních paliv (neměli jsme filtry na síru v elektrárnách) okyselovaly půdu.

Co kromě sucha tedy přispívá k tomu, aby byly stromy spíše napadeny kůrovcem?

Když se podíváte na dnešní lesy, tak ony už vypadají celkem dobře a zdravě, nicméně tam stále je míra kyselosti půdy a stále je to problém. Stromům ztěžuje obranu proti škůdcům apod. Každopádně jak jsem říkal, kyselost půdy je jen jedním z faktorů, který se podílí na tom, že můžou být stromy snadněji napadené kůrovcem.

Jaký je druhý faktor?

Druhý faktor je způsob, jakým hospodaříme. My máme např. smrkové monokultury tam, kde nemají být, atd.

V letech 2016-2020 přišla Vysočina o pětinu plochy svých jehličnatých lesů.

A jak jsou na tom listnaté stromy?

Listnaté dřeviny ve své podstatě nebyly zasažené, protože nejsou tak náchylné na sucho apod.

Problémem tedy je, že pěstujeme monokultury jehličnanů?

Nejenže pěstujeme monokulturní smrky, ale jak je těžíme apod. To mě přivádí ke třetímu faktoru, který jsme už zmiňovali, a tím je klimatická změna, respektive sucho. A právě taková klimatická změna se velmi dobře promítá na rozdílu průměrných ročních teplot.

Dokázal byste to prosím více rozvést?

Jak jistě víte, s výškou klesá teplota. Např. když se vydáte na túru, tak čím výš stoupáte, tím více se ochlazuje. Vychází to zhruba na 0,6 °C na cca 100 metrů. Krásně je to vidět na tomto grafu. Pokud byste zasadila strom v roce 1961 na Vysočině ve výšce zhruba 500 metrů, tak on dnes bude vlastně růst v úplně jiném (teplejším) klimatu. My jsme ty klimatické pásy jakoby posunuli. Klimatická změna má tedy také obrovský podíl na tom, jakým způsobem se změnily podmínky pro růst stromů. A tyhle tři faktory (kyselá půda, hospodaření a sucho) jsou odpovědné za smrkovou kalamitu.

Ve své podstatě by se tedy dalo říci, že za kůrovcovou kalamitu nemůže kůrovec?

Respektive kůrovec je jenom faktor, který „dílo dokončil“, a to velmi dramaticky. Měl k tomu příležitost, protože byla mírnější zima, kterou zvládne přežít víc kůrovců. A navíc bylo delší teplo. Obecně je tedy kůrovce víc. A kombinace hektarů monokultur smrkového lesa a sucha... výsledek jsme všichni viděli. Ergo obrana stromů proti kůrovci je pryskyřice. Ale když je sucho, tak to nejde, a navíc byly stromy oslabeny kyselostí půdy. Je to jedno s druhým. Důležitým faktorem je v tomto případě člověk. My potřebujeme změnit to, jakým způsobem přemýšlíme o hospodaření v lese – jak budeme co sázet, jak o ten les budeme pečovat atd.

Můžete být konkrétnější? Co je tedy potřeba udělat?

Potřebujeme zásadním způsobem změnit naše průmyslové hospodaření v lesích na přírodě blízké způsoby. Z hlediska druhové skladby lesa je především potřeba vědět, které druhy jsou u nás perspektivní a které ne. S rychlostí, s jakou se v Česku otepluje, se například výrazně zmenšila oblast, kde je optimální pěstovat smrky. Ať uděláme cokoli, smrkové lesy z našeho území v budoucnu z velké části zmizí. Jejich místo nahradí ve vyšších polohách směsi jedle s bukem (a dalšími dřevinami) a v nižších polohách směsi dubů s dalšími listnatými dřevinami. Takové lesy budou teplejší klima snášet lépe. A důležitý je samozřejmě i způsob těžby dřeva.

Pozn. redakce – Na fotkách níže si můžete prohlédnout mapu očekávaných podmínek pro pěstování smrku.

Zásadně v čem?

Třeba holoseč má negativní dopady na půdu. Pokud byste se rozhodla vykácet v lese danou plochou, např. čtverec, tak mykorhizní prostředí (houby apod.) zcela zmizí. A jeho obnova trvá desítky let. Je spíše lepší dělat výběrové hospodaření (výběrové kácení). To znamená, že přijdete do lesa a označíte si třicet stromů a budete s tím nějakým způsobem pracovat. S růstem průměrné globální teploty se nám bude zvyšovat i riziko vln veder. A paradoxně dopady změn klimatu na počasí a na extrémy počasí jsou relativně komplikované.

Pozn. redakce – V souvisejícím článku níže se dočtete více o rizicích vln veder a s nimi spojenou pravděpodobností „bílých Vánoc“ pro rok 2024.

Sníh na Vánoce v Česku? Některé kraje se mohou těšit, jiné už sněhovou nadílku nemusí nikdy zažít

P.S. Hledáte inspiraci pro Vaše bydlení? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.