5 mýtů o dřevostavbách: Hoří rychleji než zděné domy?

Pět mýtů o dřevostavbách

Prvním materiálem, který člověk použil ke stavbám, bylo dřevo. Dnes se k němu obloukem vracíme zpátky. Jeho obliba stoupá. Nabídka dřevostaveb směle konkuruje zděným domkům. Pojďme se proto podívat na některé nepravdy, které se o dřevostavbách k jejich škodě šíří.

Fotogalerie:

i Foto: Shutterstock

Mýtus 1: Nízká životnost dřevostaveb 

Hodně stavebníků je zavrhne kvůli tomu, že podle nich nevydrží déle než jednu generaci. Chyba. Životnost staveb ze dřeva není o nic kratší než jejich zděných sokyň. Záleží ale na použitém dřevě, jeho kvalitě a také péči o dřevostavbu. Je pravda, že stavba spíše zastará morálně než funkčně. Proto není pravděpodobné, že budete bydlet ve stavbě staré třeba 80 let, aniž by prošla alespoň menší rekonstrukcí. To ale platí jak pro dřevěné, tak i pro zděné domy. Například srubové dřevěné konstrukce se běžně dožívají i několika staletí. Nejsou výjimkou sruby staré i 400 let. 

Mýtus 2: Dřevostavby napadají plísně, houby a červotoči

Plísně, houby i červotoč pomáhá odpudit správné ošetření dřeva (impregnace) i konstrukce stavby. Principy tzv. konstrukční ochrany dřeva brání průniku vlhkosti do dřevěných konstrukcí a také proudění vzduchu v místech, kde to není žádoucí. Z tohoto pohledu je lepší zvolit dřevostavbu na klíč, protože firmy uvedené principy ovládají. Pokud byste chtěli stavět svépomocí a neorientujete se v této oblasti, je riziko napadení větší. Podobně stoupá riziko v případě, že zanedbáte údržbu dřevostavby.

Mohlo by vás zajímat: Konstrukční ochrana dřeva v exteriéru a interiéru

Mýtus 3: Dřevostavby jsou náchylnější k požárům

Další nepravda. Dřevostavby musí splňovat stejné bezpečnostní protipožární předpisy jako ostatní stavby. Dřevo má určité procento přirozené vlhkosti. Díky tomu ho není tak snadné zapálit, protože se jeho vlhkost nejprve musí odpařit. Poté dřevo ohoří a na jeho povrchu vznikne zuhelnatělá izolační vrstva, která brání dalšímu hoření. Proto pevnost dřevěných konstrukcí při požáru je vysoká a hoří předvídatelně, nebortí se tak snadno. Platí, že čím silnější masiv, tím pomaleji hoří – oheň pronikne jen do vrstvy několika centimetrů a pak uhasne. Experiment, který proběhl v roce 2009 v jihomoravských Dubňanech v rámci konference o dřevostavbách, potvrdil, že po zapálení dřevostavby se oheň za 30 minut nedostal ani do vedlejší místnosti.  

Mohlo by vás zajímat: Požární odolnost dřevostaveb 1. díl - Úvod do problematiky

Mýtus 4: Dřevostavby špatně izolují proti hluku

Současné stavby ze dřeva mají zvukově izolované stropy. Tato izolace účinně odstraní kročejový hluk. Stejně tak jsou zvukově izolovány i obvodové stěny. Kromě kročejové neprůzvučnosti, kterou zajistí kročejová izolace, je podstatná i stavební (vzduchová) neprůzvučnost – ta pomáhá rozdělit prostory v domě (např. přízemí a patro), aby se nešířila hladina hluku. Dřevěná novostavba tak má dnes srovnatelnou zvukovou izolaci jako zděný domek.

Znáte pohádku o třech prasátkách? Ta to dřevostavbám pěkně zavařila...

Mýtus 5: Dřevostavba se špatně vytápí a není tak dobře tepelně izolována

I v tomto případě jde o nesmysl. Možná byl platný kdysi v době jednoduchých dřevěných chat, ale nikoli dnes u moderních dřevostaveb. Je sice pravda, že dřevo nedokáže akumulovat tolik tepla, a když přestanete topit, rychle vychladne. Vzduch v dřevostavbě se ale ohřívá mnohem rychleji. Navíc se dřevěné budovy v létě nepřehřívají a v zimě je vytopíte mnohem rychleji než stavby zděné. A že dřevostavbu nelze dobře izolovat? Naopak! Mívá lepší tepelně-izolační schopnosti než zděná stavba o srovnatelné tloušťce stěny.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.