Unikátní chata z CLT stojí v drsných podmínkách – ve výšce 934 m n. m.

Chata, která se ztrácí v přírodní scenérii

Chata, která stojí v drsných podmínkách pod vrcholem Bílé hory (1039 metrů) v Norsku, je zbudována s maximálním respektem vůči svému okolí, a tak, aby ze zalesněné krajiny příliš nevyčnívala. Ohled na zachování netknutého krajinného rázu se může jevit omezujícím, ale pro práci architektů znamenal i výhody. Přeci jen, chata stojí ve výšce 934 metrů nad mořem, a tak by jí přílišná expozice vůči okolí vystavila dost nemilosrdným klimatickým podmínkám. Ledový vítr tu z vás snadno vytáhne poslední jiskřičku tepla, takže chata držící se při zemi je dobrou reakcí. Architekti ze studia Mork-Ulnes si ale dali záležet i na minimalizaci vjemu vnější kontury objektu. Dokázali rozrušit linii rovné střechy, která působila nepatřičně. Jak? Tím, že fasádu celého domu překryli diagonální mozaikou z nepravidelných dřevěných kůlů, skigardů. Tím vytvořili optický klam, který tříští linii. Prohlédněte si unikátní horskou chatu v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: Bruce Damonte, Juan Benavides (Mork-Ulnes)

S důrazem na severské stavební tradice

Léty vybělené dřevo kůlů (které tu tradičně bývají využívány k hrazení pastvin) navíc koresponduje s barvou kmenů stromů pokroucených sněhem a větrem. Zvenku tak chata naprosto splývá se svým okolím. Víte, že někde tam u Bílé hory Kvitfjell je, ale vidět nejde. A když už se nacházíte uvnitř? Nabízí se vám odtud přímo strhující výhledy do údolí Lillehameru, tedy do civilizace, stejně jako do nepřístupné divočiny. S onou izolovaností a nepřístupností to samozřejmě nemůžeme přehánět. Kolem chaty vede severská stezka pro treking nabízející stokilometrový okruh pro náročné turisty. V létě je tu vcelku živo.

A v zimě? Musíte počítat s tím, že na nákup je třeba vyrazit včas, a na lyžích. Ale nebojte, z kopce do obchodu to prý máte za 45 minut. Přírodními podmínkami diktovaná nutnost pohybu na běžkách se pro někoho může jevit jako hendikep, ale v Norsku se s nimi snad i rodí. Je to tradice, a podobně tradiční je i zbytek chaty Skigard Hytte.

Zelená střecha není pro parádu

Nechybí například ozeleněná střecha, zarostlá mechem, lišejníky a odolnými trsy travin. Až do 19. století byla tato praxe ve Skandinávii zcela běžná a dnes si na ni seveřané znovu vzpomínají. Zelené střechy totiž perfektně izolují strop, svou nasákavostí chrání před požárem (což asi bylo v době otevřených krbů důležité) a jak dnes podotýkají odborníci, proměňují geometrii větru, čímž snižují tepelné ztráty objektu a tím i energetickou náročnost. Chata má pravidelný plán s centrálním koridorem, který proniká do za sebou řazených místností. Takhle se ještě před pár generacemi stavělo v norském regionu Trondelag, odkud architekt pochází. Nechybí tu ani tradiční frustrum, střešní okna, která do interiéru přivádí světlo.

Hřejivá náplň v drsné krustě

Samotná stavba je kvůli snížení dopadu na krajinu mírně podložena betonovými pilíři. „Je to praktické, protože v zimě nemusíte odhazovat sníh, abyste se dostali ven,“ komentuje to architekt. A napomáhá to i snadnější ventilaci, vlhkost podloží během jarního tání přestává být problém. V porovnání s hrubostí a zvrásněností své fasády vyniká Skigard Hytte „hladkým“ a kompaktním interiérem, který je kompletně veden v dřevěných obkladech. Základním materiálem se tu stala borovice, ať už v přirozené podobě, nebo v kombinaci CLT panelů. Stavební zajímavostí je průchozí zastřešená terasa, která odděluje technickou část domu od obytné. A z výhledů do krajiny získává chata maximum bezrámovým oknem, které je šestimetrovou obrazovkou. Co dávají? Výhled do údolí. A to je celoroční čtyřiadvacetihodinový přenos, který se tu neomrzí. Celá chata má nevšední, pohodovou atmosféru.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.