V odpadním dřevě se skrývají statisíce. Stačí vědět, jak ho využít
Dřevo má svou hodnotu, i když doslouží. Pokud odpadní dřevo putuje do spalovny místo na skládku, může být lidem prospěšné energií, kterou vyrobí. Zní to logicky, ale například Švýcarsko tento fakt teprve objevuje. To trvdí závěr průzkumu švýcarského Federálního výzkumného institutu pro lesnictví (WSL). Podle něj Švýcarsko plně nevyužívá odpadního dřeva k otopu a mrhá tak levným zdrojem energie. Poučme se z jejich chyb.
Rozlohou malé ale hornaté a hustě zalesněné Švýcarsko má ke dřevu velmi kladný vztah. V hojné míře ho využívá ve stavebnictví, ať už při samotné konstrukci, tak při budování nejrůznějších podpůrných struktur, bednění a lešení. Vedlejším produktem však je, že švýcarský stavební průmysl ročně „vyprodukuje“ jeden milion tun odpadního dřeva. Co s ním?
Spálí se dvě třetiny dřeva
Ekologická recyklace je dnes v trendu, ale nápadů na zhodnocení odpadního dřeva ve stavebnictví je pořád jako šafránu. Švýcaři poměrně příhodně vsadili na jeho energetické zhodnocení, tedy spálení. Jenže jak tvrdí výzkumníci z WSL, počínají si dosud tito recyklátoři velmi vlažně. Na energii, ať už tepelnou nebo elektrickou, se promění jen 644 000 tun odpadního dřeva. A přitom by to šlo výrazně lépe.
Mohlo hřát, ale leží ladem
K těmto závěrům dospěl tým inženýra Oliver Theese (WSL) poté, co provedl bilanční analýzu odpadového hospodářství 567 švýcarských stavebních firem. Zjistili sice, že ne každé dřevo z demolic, renovací a rekonverzí staveb má nezbytné předpoklady pro energetické zhodnocení, ale minimálně 173 000 tun odpadního dřeva stále leží ladem.
„Což je trochu paradoxní, vzhledem k tomu, že Švýcarsko dřevo na otop dováží ze zahraničí,“ vysvětluje Thees. „Přitom disponuje nevyužívaným zdrojem, který je současně zdrojem odpadu. Jednoduše řečeno, můžeme spalovat vlastní odpadní dřevo a zbavovat se tak odpadů, a nemusíme utrácet za dřevo k tomuto účelu zvláště dovezené.“
Zpracovat dřevěný odpad znamená chránit lesy
WSL předkládá zajímavá srovnání. Pokud by se podařilo zpracovat dostupné odpadní dřevo, nebyl by prý problém pokrýt spotřebu tepla 80 000 domácností v „zimním období“ (od září do května). Nebo celoročně pro 40 000 z nich. Efektivnější nakládání s odpadním dřevem by přitom ochránilo švýcarské i zahraniční lesy, a současně pomohlo by Švýcarům ušetřit peníze.
Ne každý ze švýcarských kantonů má pro širší využití odpadního dřeva stejný potenciál. Nejvíce by si mohli polepšit v Bernu, kde je dřeva z demolic dostatek a existují zde i dřevo spalující teplárny . „Je tu prostor po pokrytí 7 % spotřeby a tepla z tohoto zdroje,“ dodává Thees.
Bude vás zajímat: Kamna Petry: Zatopíte si dřevem i uhlím
Teplo a elektřina pro celou Basilej
V jiných kantonech je dostatek odpadního dřeva, ale nemají tu potřebné průmyslové kapacity na jeho zpracování. V Basileji se dřevo z demolic vrší na skládkách a pokud by tu někdo investoval do spalovny, mohl by si dobře vydělat. Potenciál k navýšení výroby energie je tu odhadován až na 95 %. V Saint Gallen pak o 43 %, Solothurnu 38 %, Lucernu o 27 %. Co by k tomu bylo zapotřebí?
„Především funkční systém inventarizace dřevěných odpadů a také pokročilejší formu komunikace mezi jednotlivými regiony,“ vyjmenovává příležitosti ke zlepšení inženýr Matthias Erni, který se na průzkumu také podílel. „Poté už by neměl být problém zajistit transport odpadního dřeva ze skládek do míst, kde může být dobře zhodnoceno. Je to materiál, který má budoucnost i po skončení životnosti.“
Bude vás zajímat: Dřevěné brikety: Za jakou cenu s nimi vytopíte dům?
Příležitost, která čeká
Výzkum WSL dává smysl, protože Švýcarsko navzdory nadbytku paliva třetinu dřeva spotřebovávaného na otop dováží. Z Německa i Francie. „Nepovažuji za rozumné, aby se takové dřevo zbytečně dováželo, když jej sami máme k dispozici,“ doplňuje Erni. „Transport dřeva ze zahraničí jen produkuje další emise, které v konečném důsledku činí tento obnovitelný zdroj energie neekologickým.“
Pokud by Švýcaři začali prozíravě nakládat s dřevěným odpadem, polepšili by si. Nechat jej jen tak ležet na skládkách nepřináší zisk nikomu. Poplatky za ukládání odpadu jsou tu velmi vysoké. Vidět v dřevu, které již dosloužilo svému původnímu účelu surovinu pro energetické zhodnocení, prospěje všem.
Co myslíte, dokážeme s odpadním dřevem v Česku nakládat lépe? Napište svůj názor do diskuse.
P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.
SDÍLET ČLÁNEKAutor:
Mgr. Radomír Dohnal
Vydáno dne:
20.07.2018
Photocredit: Doris Hoelling / WSL
Stane se opláštěné dřevo budoucností?
Firmy v dřevařském a stavebním průmyslu vyvíjejí nové a nové materiály
Proč je nám s přímotopy někdy zima, i když topíme?
Znáte ten pocit kdy teploměr ukazuje 24°C a vám je přesto zima
Kotel na dřevo: Kolik stojí a kdy se vyplatí?
Zvažujete do vašeho domu kotel na dřevo nebo uhlí? Kdy se kotle na dřevo vyplatí a jaké jsou aktuální ceny na trhu, zjistíte zde.
Elektrický hoblík: Tipy, jak vybrat ten správný
Klasický hoblík na dřevo dnes nahrazujeme efektivnějšími elektrickými hoblíky. Jak si mezi nimi vybrat, vám poradí tento článek.
Vše o vytápění dřevními peletami: Proč a kdy je výhodné s nimi začít
Pelety jsou malé válečky drcených pilin a hoblin s vysokou výhřevností a minimálním podílem vody a popele. Pelety mají průměr 6 nebo 8 mm a délku 20 až 30 mm.
Bojler: Podle čeho si jej vybrat a jak se o něj starat
Při výběru bojleru je ve hře nejenom správný typ a objem, ale i umístění a pravidelný servis. Rady k tomu, aby vám bojler sloužil co nejlépe, naleznete zde.
Cesta ke zvýšení spotřeby dříví v ČR
Zajímáte se o problematiku spotřeby dříví? Jak si vede ČR ve srovnání s ostatními státy se dozvíte z průzkumu Dřevařského ústavu.
Dřevěné brikety: Za jakou cenu s nimi vytopíte dům?
Dřevěné brikety jsou ekologickým zdrojem tepla. Vyplatí se však i ekonomicky? Dozvíte se, jaký typ briket je nejlepší, i jestli se s nimi vyplatí doma topit. Také se podíváme, jak si vyrobit vlastní brikety.
Měsíční dřevo? Pohádka, na které možná něco je…
Může výslednou kvalitu dřeva ovlivnit to, v jaké fázi Měsíce strom pokácíte? Povíme vám v článku.
Hrozí lidstvu kritický nedostatek písku?
Lidstvo spotřebuje každý rok přes 25 miliard tun písku. A teď začíná pomalu na celém světě docházet. Čeká lidstvo krize z nedostatku písku?
NEJHLEDANĚJŠÍ DOMY
- Bungalovy do L
- Bungalovy inspirace
- Bungalovy na klíč
- Dřevostavby bungalovy
- Dřevostavby do 1,5mil
- Dřevostavby na klíč
- Moderní domy
- Modulové domy
- Montované domy na klíč
- Projekty bungalovů
- Rodinné domy na klíč
- Roubenky na klíč
- Sruby na klíč
- Tiny house
UŽITEČNÉ
NOVINKY E-MAILEM ZDARMA
Přihlaste se k odběru a dostávejte nejžhavější novinky: