Stavební pozemek pořídili za polovinu. K řešení je navedla pracovnice krajského úřadu

Václave, proč jste se vlastně rozhodli odstěhovat z bytu? Mnoho lidí je za takové bydlení rádo

Vím. My jsme ale v bytě nebyli šťastní, protože oba pocházíme původem z vesnice a vyrůstali jsme v domě a měli jsme oba zahradu a prostor. Pak jsme odešli studovat do města, kde jsme se seznámili. Bydleli jsme na privátech a poměrně rychle jsme si na to zvykli. Líbil se nám městský život a ta pohodlnost pronajatého bytu nám v tu dobu vyhovovala.

Proč jste se tedy rozhodli pro změnu?

Asi je to s věkem a s životní fází. Přišlo to v době, kdy jsme se s Radkou zasnoubili. Začali jsme přemýšlet, kudy směrovat dál společný život. Oba jsme trochu tušili, že vydělat na rodinný dům bude trochu nad naše možnosti. Ono to je sice o hypotéce, ale člověk musí složit také nějaké peníze předem. A není jich málo. Ale řekli jsme si, že to aspoň zkusíme.

Jak jste na to šli?

Nejprve jsme hledali přímo v rámci výstavby ve městě, že bychom pořídili nějaký starší dům a zrekonstruovali. Nabídky ale moc nebyly a co bylo, bylo nad naše finanční možnosti. Tak jsme se začali dívat na přilehlou periferii, v dojezdové vzdálenosti. Po prozkoumání možností jsme došli k závěru, že nejlepší asi bude, když si postavíme něco vlastního. Ty domy, co byly k rekonstrukci, tak to bylo v takovém stavu, že tak akorát zbourat a postavit znova.

To je ta chvíle, kdy jste začali hledat stavební pozemek?

Přesně tak. Rozhodli jsme se, že si postavíme vlastní dům. A tak jsme začali hledat stavební pozemky. Bohužel jsme tak narazili na další problém a to byla cena. Nevěřil jsem, že by mohl stavební pozemek stát takové peníze. Ale doba je už taková a tím, že moc tyto pozemky nejsou, tak si lidé za ně říkají velké peníze. My jsme bohužel nic nezdědili, takže jsme na vlastním stavět nemohli. Ceny pozemků, které by nám vyhovovaly, vycházely na tři až čtyři miliony. Jen za tu hlínu. Neuvěřitelné.

Je pravda, že je to velká částka

Nakonec jsme se předběžně domluvili s realitní kanceláří, která zastupovala prodej pozemku, který byl docela dobře situovaný a jehož cena byla kolem třech milionů. V tomto případě to ale zas v porovnání s ostatními vypadalo až moc dobře. A tak jsme se šli zeptat na úřad, jestli v tom není nějaký háček.

Co jste se dozvěděli?

Dozvěděli jsme se, že pan úředník na nás nemá čas. Že má moc práce a ať se nezlobíme, ale že nám k tomu nemůže nic říct. Když jsem se ptal, jak mám postupovat, tak mi řekl, že to neví, že mi neumí poradit a pak začal brblat něco o vládě. V tu chvíli jsem si uvědomil, že tenhle pán mi opravdu nepomůže, tak jsem šel domů.

Tak to je nepříjemné

Dost. Navíc když si vezmete, že si úředníky platíme z daní. Jsou to vlastně naši zaměstnanci. Kamarád mi říkal, ať se zkusím obrátit na krajský úřad, že je místnímu úřadu nadřazený a že si tam můžu na toho úředníka stěžovat. Já na tohle ale nemám povahu, takže to jsem dělat nechtěl. Ale šel jsem se teda zeptat tam. Říkal jsem si, že mi třeba poradí lépe. Že mi poradí až tak dobře, to jsem fakt po předchozí zkušenosti nečekal (smích).

Co vám poradili?

Paní se tam se mnou bavila asi hodinu. Probrali jsme úplně všechno. Vysvětlila mi, že lidé se často pouští do stavebního dobrodružství aniž by měli základní znalosti. A to jsme byli přesně my, byli jsme ti nadšenci bez znalostí. Tak mi vysvětlila jak to chodí, co vše může na pozemku být za problémy, které většina lidí nedokáže ani na první pohled poznat. Ale hlavně mi také poradila, jak mohu poměrně zásadním způsobem ušetřit.

Povídejte, to mě zajímá

Ono těch možností je celá řada a podle mě by se na to mohly i dělat nějaké kurzy. Jen z toho, co mi povídala, jsem si odnesl celou stránku poznámek. Co mě ale nejvíc zaujalo byla varianta, že se dá sehnat pozemek, na kterém není kanalizace a jde to pak řešit alternativně. Takových pozemků totiž bylo k dispozici v okolí docela dost a na nich mnohdy stojí ruiny, které se dají zbořit. Není o takové pozemky zájem, prostě proto, že lidé když to nemají plně zasíťované, tak to berou jako nevhodné pro bydlení. A to byl i náš případ.

O co konkrétně tedy šlo?

Podstata je, aby pozemek, který si pořídíme ke stavbě byl opatřen přípojkou elektrického proudu a nebo aspoň aby tam šla snadno dodělat. Co se pak týče vody a kanalizace, což je ta druhá zásadní věc, kterou člověk k bydlení potřebuje, tak to mi vysvětlila, že mohu už v dnešní době snadno vyřešit pomocí vlastní čistírny, kterou si umístím na pozemek (možnostem využití domovních čistíren odpadních vod se bude podrobně věnovat přednáška na květnovém Stavebním veletrhu online. Vstupenky lze stáhnout zdarma zde - pozn. red.). Jako zdroj vody pak není problém vyvrtat studnu.

Jak takové věci vycházejí cenově?

Co se týče čistírny odpadních vod, která se umísťuje přímo na pozemek, tak jsou to naprosto zanedbatelné náklady, přišla nás na něco kolem padesáti tisíc korun. Co se týče studny, tak za tu jsme dali něco přes sto tisíc korun. Voda byla poměrně vysoko, takže se nemuselo vrtat moc do hloubky. Co je ale podstatné tak to, že pozemek, který má tento nedostatek nás přišel na míň jak polovinu, než obdobné pozemky na plně zasíťovaných místech.

Byla na něm nějaká stavba v době, kdy jste jej pořizovali?

Ano, byl tu starý dům ve špatném stavu a ten jsme rovnou zbourali a na stejném půdorysu postavili novostavbu. S tím nebyl vůbec žádný problém. Když někde něco stojí, tak není problém tam postavit něco znovu. To je takové zajímavé pravidlo, že člověk nemusí moc řešit otázku, jestli to či ono bude možné postavit, pokud se drží v rozměrech té původní stavby. A tady prostě jen nebyla kanalizace, protože se jednalo o starou usedlost, kde se to neřešilo.

Jak jste postupovali dál?

Proklepli jsme si všechny další náležitosti tak, jak jsem měl napsané poznámky od paní z úřadu. Vše bylo v pohodě, tak jsme podepsali jsme rezervační smlouvu a pak i kupní smlouvu. Vše proběhlo hladce a měli jsme skvělou výchozí pozici. Protože jsme ten pozemek celý pořídili ani ne za milion korun.

To zní v porovnání s tím, co jste říkal, skvěle

Vlilo nám to tehdy novou krev do žil. S Radkou už jsme si jednu dobu říkali, že to prostě nepůjde, tak jsme zase ožili a vrhli jsme se do toho. Část prací jsme udělali svépomocí, na část jsme si najali firmy. Začalo se právě zemními pracemi, udělala se studna a přivezli nám tu čistírnu odpadních vod, která se umístila do země. Ta v podstatě plnohodnotně nahrazuje kanalizaci. Dům jsme pak postavili jako dřevostavbu s místní firmou do formy hrubé stavby a zbytek jsme si dodělávali postupně. Vzalo nám to pár měsíců, dělali jsme na tom docela intenzivně. Jak vidíte, teď už nějaký rok bydlíme a jsme spokojeni.

Je něco, co byste udělali jinak?

Zpětně si říkám, že jsme do toho šli opravdu bez zkušeností a bez informací. Jen z toho co mi říkala paní na úřadě, jaké jsou možnosti a naopak jaká jsou rizika, se mi skoro zamotala hlava. Takže tohle kdybych nevěděl po celou dobu stavby, tak dnes asi nebydlíme vůbec. A nebo někde za nesmyslné peníze a jsme zahypotékovaní až do důchodu. Ale měli jsme štěstí, že jsme se k informacím dostali. Informace jsou naprostý základ, to bych rád asi lidem vzkázal jako tu nejdůležitější radu.

Tak díky moc a přejeme, ať se hezky bydlí.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 23. – 25. května 2025. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.