HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Pořízení nemovitosti ve Španělsku není taková idylka, jak se často prezentuje

V médiích se můžeme stále častěji dočíst, jak ideální investicí je pořízení nemovitosti ve Španělsku. A to jak ve vnitrozemí na jižním a východním pobřeží, tak i na Kanárských ostrovech. Spojili jsme se proto s Čechem, který si v nedávné době pořídil nemovitost právě na Kanárských ostrovech a zažil si, co takové rozhodnutí obnáší. Svěřil se nám na rovinu, jaká je skutečnost a na co je potřeba se připravit.


Pohodová atmosféra na pláží u oceánu
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Jiří R. (se souhlasem)

Dobrý den, děkujeme že jste si udělal čas na naše čtenáře

Rád pomůžu, když můžu.

Prozraďte nám na úvod, jak vůbec přišel nápad pořídit si nemovitost na Kanárských ostrovech.

Přišlo to před několika lety, když jsme zvažovali, kam investovat přebytečné prostředky, které jsme měli na účtu. Nemovitosti v Česku byly a stále jsou velice drahé, takže to jsem zavrhl hned. Nedávalo to smysl. Španělsko jsem měl poměrně procestované a Kanárské ostrovy jsme si velice oblíbili právě pro to, že je tam hezky i v zimě. Ono je pravda, že i jižní Španělsko se v zimě dá, ale není to ono. Je tam prostě chladno.

Není na Kanárských ostrovech naopak příliš horko?

Musím říct, že v poslední době se dost otepluje. Místňáci často říkají, že takové léto a nebo takovou zimu už dlouho nezažili. Myšleno tak, že tak teplé léto a tak teplou zimu. Je opravdu znát, že teplota klimatu roste a v létě se teploty dostanou klidně přes 42°C, což je opravdu už hraniční. Není pak ani moc příjemné chodit ven. Ale je to jen občas.

Pojďme začít od začátku. Když jste se rozhodli pořídit nemovitost, jak jste postupovali

Našel jsem si realitní server, kde se dají nemovitosti ve Španělsku velmi snadno vyhledat. Není těžké jej vygooglit, funguje stejně jako naše realitní servery. Pak už jsme jen koukali na jednu nemovitost vedle druhé a co by nás zajímalo. Poté jsme podnikli krátkou cestu do východního, jižního a jihozápadního Španělska a nakonec na Tenerife.

Hledali jste tedy i ve vnitrozemí?

Ano, jestli se to tak dá říct, prostě na pobřeží Španělska jako takového. Hledali jsme, ale zjistili jsme, že to moc nefunguje. Skoro nic z toho, co bylo na realitním serveru, jsme nedokázali najít. Uvedené adresy a místa byly zadány chybně. Nevím jestli to je šlendrián nebo záměr, ale bylo to tak. Když jsme se snažili volat realiťákům, tak to buď nezvedali nebo s velkou únavou slíbili že se někde potkáme na prohlídku. Ale pak to buď zrušili nebo nepřišli. Vlastně doteď nechápu, jak tam tohle funguje.

To vypadá jako by se nemovitosti prodávaly sami.

Přitom si to nemyslím. Zrovna na pevnině Španělska je, aspoň co vím, s prodejem nemovitostí docela problém a zájem zas tak valný není. Spíš bych to dal do souvislosti s typickou Španělskou povahou, že se, jak se říká, zkrátka nepřetrhnou. Jak dokáže tento stát fungovat ekonomicky, to mi dodnes hlava nebere.

Pojďme zpátky na Tenerife. Jak jste našli nemovitost?

Nakonec to byla vlastně první prohlídka, kterou jsme si požádali. To jsme ještě řešili na dálku z Česka. Realitní kanceláře si nás mezi sebou nějak přehodily a kontaktoval nás Česky mluvící realiťák. Jak k tomu přesně došlo, to nevím. Ze začátku moc důvěryhodně nepůsobil, ale nakonec jsme si k sobě našli cestu a zpětně musím říct, že byl super. Prohlídky tam pro nás obstarala kamarádka, která měla čas zaletět na ostrovy a strávit tam nějaký čas. Tak obešli spolu pár nemovitostí. To už šlo celkem snadno. Věnoval se nám ten samý realiťák.

Takže jste vybrali něco z toho?

Ano hned první prohlídka bylo přesně to, co jsme chtěli. Takže ty ostatní už byly nadbytečné. A tak jsme majitelce kývli, že do toho jdeme. A tam začali první potíže.

Jaké?

Tak v první řadě je potřeba říct, že ve Španělsku platí poměrně spravedlivý zákon, který chrání obě strany zájmu o prodej nemovitosti, tedy nejen prodávajícího ale i kupujícího. A ve chvíli, kdy se podepíše předkupní smlouva a složí se záloha, což není malá částka, tak pokud odstoupí kupující záloha odpadá. Tak jako u nás. To už známe. Ale pokud odstoupí prodávající, musí kupujícímu nejen zálohu vrátit ale ještě vyplatit jednou tolik.

A to se předpokládám prodávající nechtělo.

Přesně tak. To se paní majitelce nechtělo riskovat a tak nepodepsala rezervační smlouvu. Tím vytvořila atmosféru jisté nedůvěry, která už se pak jen prohlubovala. Ale co jsme mohli dělat. A tak jsme řešili formality na dálku a doufali že to nějak dopadne. V průběhu řešení už jsme proinvestovali docela dost peněz a pořád jsme nevěděli, jestli to neskončí průšvihem. Ale jinak to nešlo.

To jste řešili na vlastní triko nebo realitní agent pomohl?

Realitní agent pomohl tak, že nám dohodil místní advokátní kancelář. Ti byli naprosto skvělí. Ani to nestálo moc peněz. Jenže jsme jim jaksi museli taky tak nějak věřit a doufat. Měli naštěstí dobré recenze. V tomto směru radím lidem zkontrolovat si vždy recenze a to i ty poslední. Také se podívat na nějaké staré, jak dlouho firma existuje. Tady bylo vše v pohodě.

Advokáti to již řešili za vás?

Víceméně ano, ale strach samozřejmě nezmizel. Některé věci říkali, že jsou v pohodě, ale my jsme s tím nesouhlasili. Třeba nějaká zástava původní hypotéky, kterou eviduje místní katastr nemovitostí. Nakonec jsme ale dokázali vše dořešit. A jak jsem už říkal, stálo nás to nemalé peníze. Pak ale přišel samotný prodej a to byl šok.

V jakém směru?

No, zjistili jsme že tam neexistuje něco jako advokátní úschova, jak jsme u nás zvyklí. Tam se prostě posílají peníze a podepisuje souběžně. Jak sám advokát, který není rodilý Španěl poznamenal, on tomu také nechtěl věřit, když tu práci začal dělat, ale také si zvykl. Řekl, že holt tady nejsme v Německu a musíme to brát, jak to je. A tak jsme šli do takového divného rizika.

Posílali jste tedy peníze až při podpisu?

Nakonec jsme je poslali den před podpisem, platby jsme odesílali z mobilu z letiště. To bylo fakt bizarní. Navíc jedna platba neodešla a zasekla se na bance, protože to byla velká částka a banka ji zablokovala. A to jsme předem udělali přesně podle pokynů, co jsme měli. Zde bych také upozornil čtenáře. Banka totiž pro větší transakce přes hranice chce doložit předem dokumenty, o co jde. Pak slibuje, že věc se nezasekne a peníze půjdou. Jinak se může doptávat. No a nám se stalo, že jsme dokumenty předem dodali, ale banka se začala doptávat, protože některé byly ve Španělštině a to odmítali akceptovat.

Jak jste to vyřešili?

No prostě jsme se s bankou dohadovali až to nakonec propustili. Takže když jsme dorazili na místo, už bylo vše připravené.

Podpis proběhl tak, jako u nás u notáře, nebo to dělají jinak?

Bylo to u notáře, ale prvně se muselo na policii na nějakou registraci. Tam jsme měli přesně vymezený časový slot, kdy můžeme přijít a skoro jsme ho nestihli, když nám ujel autobus. To bylo hodně o nervy. Nakonec jsme to ale stihli taxíkem a tam pak vydávali nějaké registrace tím, že vyvolávali jména z policejní stanice na ulici a lidi si pro to chodili. Bylo to zvláštní.

Advokát radí: Pozor na příliš levné novostavby

Byly nějaké problémy při podpisu smlouvy?

Ano, docela jsme se tam dohádali s původní majitelkou, protože přišla s dalšími podmínkami a nějak se nám to už nechtělo akceptovat. A tak to bylo takové napnuté. Naštěstí nám hodně pomohl realiťák, který uměl jazyky a překládal. A tak nakonec se vše, byť ne úplně v dobrém, dokončilo a podepsalo. Pak přišlo placení.

Jaké placení?

Všechny ty daně a poplatky, které se zde platí. Advokát vám nabídne, že to pohlídá za vás, což je super a to také udělali. Ale není to málo peněz a musíte pořád někam něco posílat. A ukázalo se, že navíc to nejde posílat z Českého bankovního účtu, protože z něj neumí Španělé brát inkaso.

Možnost platit méně za energie využívá jen 7 % Čechů

Jinak to nejde?

Ne, jinak to nejde. Jedině inkaso. A funguje to tak, že vám kde kdo bere peníze z účtu prostě na bázi inkasa. A vy tak nějak doufáte, že to bude v pohodě. Zvláštní systém. No a protože to nešlo z Českého účtu, museli jsme si založit Španělský. To ale taky nešlo, byly tam nějaké formální komplikace a veliké poplatky. Nakonec jsme našli trik, jak to obejít a to založením účtu u jedné online belgické služby. A účet registrovaný v Belgii už záhadně Španělé uměli kasírovat. Na rozdíl od účtu v Česku. Neptejte se mě proč.

OK, nebudu se ptát, chápu, že to nevíte. Proces prodeje byl tedy dokončen?

Nakonec ano, pak asi měsíc trvalo, než proběhl přepis v katastru. Mezitím jsme se pokusili dát nemovitost trochu na stav, protože se ukázalo, že původní majitelka je trochu zvláštní a odnesla odtud úplně vše, včetně světel. Ze zdí trčely jen dráty. Takže to chtělo kompletně znovu vybavit. Ale to už byla malá věc. Horší bylo zařizování, to jsou teprve zážitky.

Jako třeba?

Začnete internetem. Řeknou vám že musíte mít Španělský účet a telefon, že jinak to nejde. No tak ten telefon si zařídíte, ale účet nemáte, tak jdete do jiné pobočky téhož operátora a tam vám to normálně udělají. Něco jiného říkají na centrále, něco na pobočce. Něco někde jde jinde nejde, dnes jde zítra nepůjde a tak podobně. Pak si něco objednáte a má to přijet v pondělí, tak ve středu volá kurýr, že už to veze a bude tam za půl hodinky. No tak čekáte a on přijede třeba za 3 hodiny. A tohle je úplně normální stav věci.

To je pro člověka, který je zvyklý žít v Česku asi docela stresující, že?

No samozřejmě. Ale musíte si na to zvyknout. Nakonec najedete na režim, že začnete být vděční za cokoli, co se vám povede vyřešit. Cokoli dopadne dobře, po velkém úsilí, vnímáte jako vyhranou hru. Třeba jsme kupovali monitor k počítači, přišel jsem do obchodu, všichni mě ignorovali. Na sílu jsem si vynutil komunikaci s někým, kdo umí anglicky. Paní mi řekla, že tam ten monitor nemají. Tak jsem ho sám našel, byl tam, jenže jsem potřeboval dva. A tak říkám jestli nemají ještě jeden. Ona se podívala do počítače a že nemají. Ale ať počkám, že se půjde podívat. No odešla. Čekal jsem 30 minut a už se nevrátila. Tak jsem to vzdal a šel s ostatními věcmi na kasu. Tam se najednou tahle paní objevila. Říkám jí, že na mě asi zapomněla. A ona na to, že nezapomněla, jen na mě nemá čas. Tak to mě dostalo. Mezitím se mě jiná prodavačka zeptala, co sháním a když jsem řekl, že ten monitor, tak zjistila, že jich tam mají dalších 7 skladem. Pak mi vyjel účet z pokladny a tam byla navíc položka, kterou jsem vůbec nekupoval. Tak jsem to reklamoval, oni jí škrtli a vrátili peníze. A k tomu jsem kupoval reproduktory a říkám že tam chybí adapter. Tak mě přesvědčovali, že není potřeba. Pak mi k jehlovému konektoru začali vnucovat nějaký úplně jiný kabel, který vůbec do toho neseděl. To už jsem myslel, že to je snad skrytá kamera. Odjel jsem tedy nakonec bez adaptéru s tím, že ho seženu jinde.

Michal David žije sen většiny Čechů. Dvě minuty na pláž a léto po celý rok

Tohle je tam normální?

Já nevím, zažívám to jako přistěhovalec. A mám pocit, že místňáci to tam mají jednodušší, ale jak tam jde něco řešit člověk, který je na první pohled odjinud a není rodilák, tak mu všichni hází klacky pod nohy.

Jak si to vysvětlujete?

Poslední dobou, jak jste jistě zachytil v médiích, tam není moc dobrá nálada vůči lidem, kteří si tam kupují nemovitosti. A tak místňáci asi dávají svojí nevoli najevo i tímto způsobem. Musím říct, že nic moc.

Je ještě něco nepříjemného, na co jste narazil?

Ano, týká se to místního SVJ, nebo jakéhosi spolku, který takto u nás známe. Nějakým zvláštním způsobem prudce navyšuje platby všem domům, které jsou zapojeny do toho společenství a nějak s tím nejde nic moc dělat. Zjistili jsme, že jsme vlastně trochu rukojmími. Ano, probíhá tam schůze a hlasuje se. Ale pokud většina prohlasuje nějaký nesmysl, tak to může všem neuvěřitelně prodražit provoz. Což mi připomíná, že voda je tam docela dost drahá.

Na kolik přijde?

Přesně jsem to nepočítal, ale při placení složenek to fakt bolí, není to jako u nás. Bude to určitě několikanásobek. Navíc není moc kvalitní a musí se čistit. Jedná se jen o odsolenou mořskou vodu. Ale je to logické, ve Španělsku je obecně problém s vodou.

Co elektřina, kolik se platí?

Tam je cena nižší než u nás, vychází to kolem 5 korun na jednu kWh. Což je docela fajn, tak s tím jsme spokojeni. Sem tam ale vypadne proud. Několikrát do měsíce. Tohle je taky věc, na kterou už u nás nejsme zvyklí, ale tam je to prostě normální. Vypadne to, chvíli to nejede, pak to zase naskočí. Normální věc.

Když se zpětně díváte na rozhodnutí pořídit nemovitost na takovém místě, šli byste do toho znova?

Se současnými zkušenostmi už asi ano, ale pokud bych byl člověk, který tyto zkušenosti nemá, ale věděl, co mě čeká, tak to určitě ne.

Díky moc za vaše postřehy a mějte se fajn.

Není zač, také se mějte.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
07.07.2024

Photocredit: Jiří R. (se souhlasem)

20

Byt 3+1 za 2 miliony Kč a celý rok léto. Češi skupují nemovitosti na Kanárech
Rostoucí ceny nemovitostí v Česku ruku v ruce se změnou myšlení lidí nastartovaly nový trend. Místo předraženého bytu v některém z českých měst si lidé raději pořizují za zlomek peněz kvalitnější nemovitost jinde v Evropě, ideálně pak u moře, kde je celý rok teplé počasí.

Kvůli realitní kanceláři přišli o střechu nad hlavou. „Využili nás a připravili o rodinné jmění,“ popisuje Jana v rozhovoru opravdové jednání realitek
Kvůli sousedské šikaně byli dohnáni až k prodeji velkého pozemku s krásným domem kousek od Prahy. Našli si realitní kancelář a spoléhali na makléře s výběrem nového bydlení. Na velké obstoje, nelidské jednání a využívání však rozhodně nebyli připraveni.

Realitní kancelář donutila manžele prodat rodinný dům u Prahy pod cenou. Skončili bez peněz a nemají kde bydlet
Sousedská šikana je dohnala až k prodeji krásného rodinného domu u Prahy. Nejenže měli manželé k tomuto domu velkou citovou vazbu, samotná hodnota objektu se pohybovala v řádech několika milionů korun (nemluvě o hodnotě velkého pozemku).