Manželé z Prahy si zamilovali Vysočinu. Na pozemku dědovy chalupy si postavili nový dům

Nenechte si ujít:

Z rušné Prahy se rozhodli přestěhovat na klidnou Vysočinu. Svého rozhodnutí nelitují, i když v průběhu plánování narazili na mnoho překážek. Proč původně nechtěli zbourat starou chalupu? Jak mají vyřešené odvodnění svažitého pozemku? Proč je přátelé odrazovali od stavby dřevostavby a jak manželé argumentovali? Jakým kompromisem vyřešili rozepře s CHKO? Jak hodnotí akustiku v domě? Čím dřevostavbu vytápí? Podle koho vybrali stavební společnost a proč vřele doporučují součinnost projektanta a architekta? To a mnohem více se dozvíte v dnešním exkluzivním rozhovoru s majiteli domu.

Kláro, Pavle, co bylo hlavním důvodem postavit si dům? Jak začal váš příběh?

Pavel: Pocházím z Prahy, ale jako dítě jsem se vždy těšil na prázdniny na Vysočinu. Poté jsme sem jezdili i se ženou a synem – ještě na starou chalupu, což byla provizorní stavba ze 70. let, kterou nám postavil dědeček na sklonku své zednické kariéry ze všeho možného materiálu, který kde získal. Velmi často jsme sem jezdili i v období pandemie a čím dál víc jsme si dokázali představit, že tu bude náš trvalý domov. Nicméně chalupa měla své rezervy. Byla prakticky nevytopitelná a vlhká. Přemýšleli jsme, že ji zrekonstruujeme, ale po radách stavařů z našeho okolí jsme se rozhodli ji zbourat a postavit znovu. Po konzultacích s architekty jsme usoudili, že postavíme místo jednoho většího dva menší oddělené domy, aby jeden byl pro nás a druhý pro různá využití – rodinu, přátele a pronájem. Dům jsme ženou pojmenovali Jiná Báseň.

Zachovali jste tedy jen základovou desku původní chalupy?

Klára: Základová deska byla úplně nová, protože ta původní chaloupka, která tady byla, v zásadě neměla základy, takže se tam nedalo nic využít.

A vedle původní chalupy jste si postavili rodinný dům?

Klára: Ano. Stavbu nového domu jsme sledovali ještě z vedle stojící staré chalupy. Když bylo hotovo, starou chalupu jsme zbourali a další rok jsme na jejím místě postavili to druhé stavení, dům pro hosty.

Proč nejsou domy v jedné výškové úrovni?

Klára: Protože stojí na svažitém pozemku a chtěli jsme, aby co nejlépe zapadly do okolí. Zároveň jsme chtěli dát domy trochu výš, protože původní chalupa byla hodně utopená v terénu. Druhá věc byla prosvětlení. Starý dům byl poměrně temný.

Pavel: Tím, že jsme oba domy posunuli na pozemku nahoru, je to tady ještě světlejší, má to teď lepší polohu, než měla původní chalupa.

Klára: Výšková úroveň počítá i s občasnými velkými srážkami. Rok předtím, než vypukla stavba, jsme tu zažili bleskovou povodeň. Z kopců nad námi a z koupaliště, které přeteklo, se valila voda a všechno to teklo do staré chalupy. Pro nás to byl další moment, kdy jsme si uvědomili, že musíme důsledně řešit odvodnění pozemku.

Jak máte vyřešené odvodnění na pozemku?

Pavel: Máme nad domem opěrnou zeď a je to dobře propočítané, aby nás velká voda minula. Pozemek je poměrně dost svažitý, výškový rozdíl je značný a domy bylo potřeba poskládat tak, aby dobře vypadaly, a zároveň aby na jedné straně jeden nebyl moc utopený a druhý na druhé nebyl moc vysoko. Projektanti navrhovali, že by z terasy do domu vedl nějaký schůdek. My jsme ale trvali na tom, že to tu chceme zcela bezbariérové, abychom se na stáří nemuseli trápit tím, že máme nějaké schody navíc.

A máte za opěrnou zídkou navrženou drenáž?

Pavel: Ano, je tam udělaná drenáž a folie, aby nás voda kdyžtak obtekla z druhé strany.

Klára: Je to zkrátka vymyšlené tak, aby nás voda obešla z obou stran.

Jaké tu máte sousedské vztahy?

Pavel: Máme tady z obou stran moc prima sousedy. Nad námi bydlí manuálně zručný a šikovný soused, který je vždycky ochotný nám se vším pomoct. Vztahy s blízkými sousedy máme dobré.

Klára: Uvědomujeme si ale to, že na některé lidi v širším okolí jsme možná moc rychlí. I s tím, jak rychle proběhla stavba. Jeden rok se začalo a stejný rok jsme se stěhovali, druhý rok vznikla druhá stavba.

Setkali jste se s názory, že je lepší postavit si zděný dům než dřevostavbu?

Klára: Od přátel jsem slyšela několikrát, že by se báli, že se v dřevostavbě něco porouchá. Ale přece i u cihlového domu se dá něco pokazit, lidé jsou spíš na cihlu zvyklí. Když se něco pokazí u dřevostavby, tak se hned řekne: „No jo, to je tou dřevostavbou, co jste čekali?“ Ale to povědomí o dřevostavbách roste. Není to dlouho, co jsme začali stavět (2021), za těch pár let se to hodně posunulo dopředu.

Proč jste se vlastně rozhodli pro dřevostavbu?

Pavel: Když už jsme věděli, že to bude nový dům a ne postupná rekonstrukce starého, tak bylo jasné, že to bude dřevostavba. Můj švagr je v oboru vystudovaný a my mu věříme. Seznámil nás se všemi klady i zápory, např. s bolestivými místy vodoinstalací, parapetů a podobně. V průběhu výstavby nám dělal i stavební dozor a zvlášť dbal na každý detail. Něco se i vracelo, protože třeba vodaři nakoupili klasické materiály a použili klasické technologie, místo těch, které jsou vhodnější do dřevostaveb.

Byly tady nachystané všechny přípojky?

Pavel: Byla tady voda, odběr elektřiny jsme museli trochu navýšit a taky jsme museli udělat čističku a vlastní kanalizaci. Začali jsme hydrogeologickým rozborem a potom pokračovali čističkou se vsakem. Ještě máme nádobu na dešťovou vodu, vodou z ní splachujeme WC a používáme ji na zahradu. Nádrž má 10 kubíků a zatím voda nikdy nedošla. Je to pro oba domy.

Klára: Plyn v obci není, takže ten jsme vůbec neřešili.

Neměli jste na úřadě problémy se stavebním povolením, když jste stavěli v CHKO?

Klára: Jak se to vezme. Od začátku, ještě ve fázi studie, jsme s CHKO vše konzultovali. V CHKO neměli problém s moderním vzhledem, ale řešily se výšky v podkroví. Podle pravidel CHKO by na strop měla nasedat hned střecha, nesmí tam být nadezdívka. Takže když stavíte bez přesahu, střecha by vlastně měla začínat hned na úrovni podlahy v podkroví.

Vy máte ale dům bez přesahu střechy a s podkrovím. Jak jste tento problém vyřešili?

Klára: O tohle byly velké rozepře. Původní projekt počítal s nadezdívkou 120 cm, což bylo nepřípustné, nutili nás na nulu. Bylo to hodně náročné, dokonce jsme chvilku propadali panice, že dům nepostavíme. Jenže s nulovou nadezdívkou by bylo podkroví neobyvatelné a měli bychom tak jen spodní patro.

Pavel: Zároveň jsme si nemohli dovolit dům rozšířit o dva metry.

Klára: Nakonec jsme došli ke kompromisu 50 cm, což ale znamenalo, že jsme museli zcela předělat dispozici podkroví a ubyla nám tím jedna místnost. Nahoře neměla být průchozí místnost, ale chodba, o kterou jsme přišli. Z druhé strany požadavku CHKO rozumíme. Příliš vysokou nadezdívkou hmota domu obecně roste a proporce pak nemusí v okolí působit dobře. Licitování o centimetry bylo ale únavné.

S ničím jiným neměla CHKO problém?

Pavel: Podmínka kladného vyjádření CHKO ke stavebnímu řízení prvního domu byla, že celek obou domů v budoucnu dokončíme. My jsme totiž rozdělili výstavbu na dvě části, a tím pádem na dvě stavební povolení. Nejdříve se začal stavět jeden dům a během jeho stavby jsme připravovali projekt druhého. V CHKO se ale báli, že ten druhý dům nepostavíme. Myslím, že byli hodně překvapení, když jsme jim za půl roku přinesli další projekt.

Jak probíhal výběr stavební firmy?

Klára: Když jsme se rozhodli, že půjdeme cestou současné architektury, oslovili jsme naši rodinnou známou architektku a bratra jako projektanta a stavební dozor. Bratr nám doporučil využít systém panelové montáže a doporučil nám i výrobce. A my jsme se rozhodli pro jím doporučené Moravské dřevostavby.

Doporučili byste součinnost architekta při navrhování domu?

Klára: Za nás je to skvělá cesta. Architekt a projektant se někdy možná dost ostře přou, ale výsledek je skvělý. A když tyto dva postupy dokážou být v rovnováze, vznikají skvělé věci a stojí to za to. Všem přátelům, kteří chtějí stavět, tuto cestu doporučujeme.

Jaký měla firma postoj k tomu, že máte vlastní projekt?

Klára: Neměli s tím žádný problém, brali to tak, že se jim zpestří každodenní práce.

Pavel: Cítil jsem, že je to baví. Že je to něco, co nedělají úplně běžně, přestože jsou určitě schopni dělat atypické stavby. Myslím, že je to bavilo a zároveň to byla výzva.

Byla to výzva pro obě strany?

Pavel: Ano, ale v dobrém. Možná bych u některých subdodavatelů položil otazník, ale celkově je firma velmi solidní. Na všem jsme se dohodli, hlavně komunikace byla super. Stavbyvedoucí byl skvělý, proaktivně hledal řešení, když se stala nějaká chyba, což se může stát, nikdy to nenechal být.

Nechali jste si postavit dům na klíč?

Pavel: Ano. Dům jsme si nechali stavět do velmi pokročilého klíče, tak pokročilého, že to možná bylo i trochu překvapení pro stavební firmu. V době předání byl dům opravdu zcela k nastěhování.

A základovou desku vám také realizovala stavební firma?

Klára: Tu nám dělala místní stavební firma. A byli skvělí, udělali nám obě základové desky, všechny opěrné zdi, garážové stání, usazení dešťovky i čističky.

Jak dlouho probíhal proces hrubé stavby?

Pavel: Na začátku května 2021 přijel poprvé bagr, stavební firma pak nastoupila na hotovou desku v polovině června a my jsme se v polovině prosince stěhovali. Na sklonku podzimu proběhla demolice starého domu. A téměř identicky to šlo s druhou stavbou, to znamená v květnu 2022 byla hotová základová deska, v červnu začali stavět dům a většina věcí byla dokončena taky do zimy. Na některé dodělávky se čekalo, například na kamna. Ale tím, že už jsme bydleli, jsme tolik nechvátali. Definitivně jsme dům pro hosty zprovoznili v létě 2023.

Když se na to díváte zpětně, byla pro vás dřevostavba dobrou volbou?

Klára: Byla to skvělá volba, jsme opravdu spokojeni. I s ohledem na to, jak se tu příjemně žije a jak se dá dům krásně vytopit.

Pavel: Já jsem byl třeba překvapený, jak je to akusticky příjemné, není nic slyšet, nerušíme se.

Popis dispozice dřevostavby 6+kk

Vstupní nika s dřevěnou fasádou by jistě neunikla vaší pozornosti. Právě zde jsou navržené hlavní dveře do rodinného domu. Po jejich otevření vstupujete do menšího zádveří, ze kterého se dále dostanete buď do koupelny s WC a následně technické místnosti, anebo skrz posuvné dveře do menší chodby se schodištěm. Odtud vedou dveře do ložnice, komory a hlavní obytné místnosti, kde se snoubí kuchyně, jídelna a obývací pokoj. Je zde také vstup na venkovní terasu. V obytném podkroví se poté nachází chodba s hernou, dvě ložnice a koupelna s WC.

Dispozici druhého domu si můžete prohlédnout ve fotogalerii zde.

Jaká je uvnitř dřevostavby akustika?

Klára: Když se zavřou posuvné dveře, nahoře spí děti a my dole hrajeme na klavír, nahoře je to slyšet jen malinko a nikdy to děti nevzbudilo. Tím jsme mile překvapeni.

A jak vytápíte váš rodinný dům?

Klára: Máme tepelné čerpadlo vzduch-vzduch, podlahové topení formou karbonových folií a kamna. Funguje to skvěle. Kamna měla mít co nejmenší výkon, aby se dům nepřehříval (mají 4 kW). A když se tady zatopí, v celém domě je krásně teplo. Máme i rekuperaci, takže dům v létě můžeme trochu ochlazovat. Oba domy splňují hodnoty pro pasivní dům.

Pavel: Okna tomu taky hodně pomáhají. Máme předokenní žaluzie, které v létě stahujeme, abychom tu neměli příliš teplo.

Z pohledu vzduchotěsnosti je váš dům tedy pasivní, nicméně samotný dům je nízkoenergetický, je to tak?

Pavel: Dům je navržený jako nízkoenergetický a vzduchotěsnost splňuje kritéria pasivu.

Jak moc využíváte podlahové topení?

Klára: Když venku vyloženě nemrzne, tepelné čerpadlo to zvládá a často si přitopíme v kamnech. Když je venku chladněji, jsou mrazy nebo se odněkud vracíme a chceme se vrátit do tepla, na dálku si zapneme podlahové topení. Ale nevyužíváme ho jako hlavní zdroj vytápění, není zapnuté pořád. Je spíše doplňkové. Primárně topíme tepelným čerpadlem a v kamnech.

Proč zrovna elektrické podlahové topení a ne teplovodní?

Klára: Možná jsme se s ohledem na dřevostavbu drželi v suchých postupech. Myslím si, že to bylo i tím, že s tímto systémem měla stavební firma zkušenost. Takže kombinace více věcí.

Co vnímáte jako největší benefit dispozice vašeho domu?

Klára: Úplně největší plus je místnost s výhledem na zahradu. To architektka vystihla naprosto přesně, jak jsme si přáli.

Pavel: Já vnímám jako plus rozdělení na dva menší domy. Je to praktické a oba ty domy jsou relativně malé, nepůsobí obřím dojmem.

Z hlediska úložných prostor je dům navržený dobře?

Klára: Nahoře v ložnici jsme využili šikminu ve střeše, kde jsme postavili velkou vestavěnou skříň. Samozřejmě nám hodně pomáhají i doplňkové stavby, vzniklo garážové stání s kůlnou, pak ještě dřevem obložený kontejner se zahradními věcmi.

Co jste na začátku podcenili a pak se ukázalo, že bylo důležité?

Klára: Co jsme na začátku trochu podcenili a myslím, že nakonec dobře dořešili, je terasa. Původně byla navržena poloviční a měla být jen zastíněná napínací plachtou. My jsme tomu nějak nevěnovali pozornost, protože pro nás v tu chvíli bylo důležité to, že máme vstup na zahradu a bude tam terasa, neřešili jsme zastřešení. Až když byl hotový projekt, došlo nám, že budeme potřebovat terasu větší a zastřešenou i proti dešti. Nakonec jsme tak zvolili bioklimatickou pergolu.

Pavel: Pro mě bylo asi nejvíce stresující jednání s úřady. I když musím říct, že řada věcí šla dobře i ten časový výsledek byl velmi úspěšný (cca 3 měsíce).

Na závěr se zeptám, jak se vám v dřevostavbě žije? Doporučili byste ji dalším lidem?

Klára: Stoprocentně. Žije se tu moc hezky, je tady příjemně. Akustika, tepelné vlastnosti, rychlost výstavby. Myslím si, že dřevostavba vyžaduje důslednější plánování detailů, jak to bydlení má vypadat. V tomhle pomůže vždycky nějaký kvalitní projektant, který upozorňuje na nedostatky včas.

Pavel: Já bych každému doporučil vyřešit si nějaký stavební dozor. Spousta lidí si říká, že to není potřeba, zvlášť, když se dům staví na klíč. I když jsme měli skvělého stavbyvedoucího od firmy, který tady byl skoro pořád a všechno dobře řešil, nakonec se vždycky ještě našlo něco, co švagr viděl jinak. Stavební dozor je přesně ten výdaj, který si řeknete, že oželíte, ale je to potřeba. Může to spoustu dalších výdajů ušetřit.

Velice děkujeme Kláře a Pavlovi za poskytnutý rozhovor pro stavební portál Dřevostavitel a přejeme jim, aby si bydlení ve své krásné dřevostavbě nadále užívali.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 23. – 25. května 2025. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

Plánujete stavbu rodinného domu? Navštivte ONLINE KURZ, kde se naučíte, jak správně postupovat i na co si dát pozor. více informací »