Obstojí akumulační kamna na dřevo v -10 °C? Výsledky testu nás samotné překvapily

Bez dvou svetrů

Ve dnech, kdy noční mrazy dosahovaly kolem -10 °C a přes den se teplota pohybovala kolem nuly, jsme provedli zatěžkávací test vytápění čistě pomocí akumulačních krbových kamen na dřevo, které jsou v malém rodinném domku instalovány společně s elektrickým podlahovým topením. To bylo po dobu testu deaktivováno, aby zkouška proběhla poctivě. Cílem bylo udržet teplotu kolem 20 °C, což je ideální obýváková teplota při které nemusíme mít ony pomyslné dva svetry.

Přikládání a náklady za palivo

K zatápění docházelo jednou až dvakrát denně (kdy za den považujeme interval 24 hodin) a topilo se obyčejným smrkovým palivovým dřevem. Pro jednodušší výpočet se přikládaná dávka počítala od počtu košů dřeva, kdy jeden čítal objem přibližně 0,06 kubického metru, tedy při nákupní ceně dřeva kolem 800 korun za PRMs (v sypaném provedení) se cena jednoho koše pohybuje kolem 50 korun. Jedno zatopení pak spočívalo průměrně ve dvojím naložení dřeva, kdy celková doba hoření byla kolem dvou až třech hodin. Poté se nechala kamna vyhasnout a dům byl vytápěn čistě s pomocí sálání naakumulovaného tepla.

Chytrým přikládáním se povedlo ušetřit

Každá kamna fungují trochu jinak a tak i v našem testu chvíli trvalo, než jsme nalezli ideální způsob zátopu tak, abychom spálili co nejméně dřeva a současně nám zůstalo v domě příjemné teplo co nejdelší dobu. Jako správná cesta se ukázala rychlé a intenzivní zatopení, kdy během přibližně dvou až třech hodin došlo k spálení jedné dávky dřeva, tedy jednoho koše. Při tomto způsobu zátopu jsme došli do situace, že kamna byla schopna sálat teplo po dobu 24 hodin. V prvních dnech, než se povedlo najít optimální způsob přikládání byl výkon horší a bylo potřeba za jeden den spálit dva koše. Jeden ráno, druhý večer. To však, jak se ukázalo, bylo způsobeno chybným postupem při topení. Lze si však z toho odnést informaci, že správným postupem při topení lze snížit náklady až na polovinu. Tím jsme se dostali na celkové náklady odpovídající ceně 1500 korun měsíčně a to v době nejtvrdších mrazů této zimy. Takový výsledek lze považovat za velmi slušný.

Když se snoubí nízká cena s komfortem

Způsob vytápění se nakonec stabilizoval na každovečerním zátopu s využitím jednoho koše dřeva. Zátop ve večerních hodinách tak umožnil naběhnout na provoz domu tak, aby nijak neomezoval domácnost, která přes den v domě čas netráví. To je první z poměrně pozitivních a nečekaně dosažených cílů, které prokázaly, že kamna mohou být využita jako primární a dokonce i jako jediný zdroj vytápění. Druhým aspektem, který plyne ze zátopu jedenkrát denně pak jsou právě poměrně nízké náklady, které bylo nutné investovat do pořízení palivového dřeva.

Správné ukončení topení překvapivě zvýšilo efektivitu

Chybou, kterou zřejmě dělá mnoho domácností, jež vlastní kamna s venkovním přívodem vzduchu je neznalost nutnosti tento přívod uzavřít po dokončení topení. Tím, že kamna nasávají venkovní vzduch, který může mít teplotu již zmíněných několik stupňů pod nulou, dochází přirozeně k jejich ochlazování. Ve chvíli, kdy v kamnech hoří palivo, to ničemu nevadí a na výslednou teplotu spalin to nemá zásadní vliv. Ve chvíli, kdy ale dojde k vyhasnutí kamen, je velmi podstatné, aby došlo k uzavření přívodu vzduchu. Pokud přívod vzduchu neuzavřeme, ponecháme v chodu tah vzduchu od přívodu skrz spalinové cesty komínem ven. Tím se kamna ochlazují velmi rychle. V praxi se pak ukázalo, že doba a intenzita jejich sálání se v takovém případě snížila přibližně na polovinu. Jedná se tedy o možnost ušetřit polovinu nákladů v případě, že správně ukončujeme hoření uzavřením přívodu venkovního vzduchu.

Některá kamna to umí i automaticky

Naše kamna jsou konzervativního typu a k jejich výrobě byla využita pouze litina, sklo a akumulační materiál (kámen). Kamna tedy neobsahují žádné elektronické doplňky. V dnešní době však se již objevují na trhu i modely, které dokáží automaticky regulovat přívod vzduchu. V takovém případě lze získat značnou výhodu při obsluze kamen v tom směru, že ve chvíli, kdy jsou kamna plně roztopena, není třeba čekat, než dojde k dohoření. Je možné kamna opustit a jít například spát s tím, že jakmile dojde k dohoření, přívod externího vzduchu se automaticky uzavře tak, aby nedocházelo k úniku tepla mimo domácnost. O tom, které řešení je lepší, si už bude muset ale rozhodnout každý sám. Nelze říct, že jedno nebo druhé je jednoznačně lepší. Automatika i manuální provoz mají každé své výhody i nevýhody. V každém případě náš test prokázal, že předpoklady, které lidé často mívají k vytápění krbovými kamny jako primárním systémem, se nemusí vůbec zakládat na pravdě.