Na recyklaci betonu vydělají hlavně sběrné dvory. Užitek pro zákazníka je sporný

Spíš nutnost než volba

Recyklace betonu není věcí volby nebo snahy o zelenější politiku. Je to změna, které se nevyhneme z více důvodů. Jak už to tak bývá, všechny zdroje jsou určitým způsobem omezené a ani těžba nemůže pokračovat do nekonečna. Technologické řešení pro recyklaci betonu zde už máme a přední výrobci betonu tuto technologii, zdá se, ovládají. Jak se ale ukazuje, není to tak růžové, jak by se mohlo zdát.

Když se platí dvakrát

Získat materiál, ze kterého lze vyrobit recyklovaný beton je relativně jednoduché. Jedná se o stavební suť pořízenou z demolice. A kde se koncentruje suť? No přece ve sběrných dvorech. A právě to je místo, odkud betonárky vykupují suť, kterou následně využívají pro výrobu recyklovaného betonu. Ten je pak obchodně označován lépe znějícím názvem. Jako cementový kompozit. Suť se však ve sběrném dvoře nevzala jen tak. Musel jí tam někdo dovézt. A když už ji tam dovezl, tak při té příležitosti zaplatil za její ekologickou likvidaci.

Když dva platí a jeden kasíruje

Jak tedy ze situace vyplývá, na vstupu i výstupu ze sběrného dvoru proběhne finanční transakce, při které tečou peníze směrem do sběrného dvoru. V jednom případě platí občan, který naváží suť ze své demolice, na druhé straně pak platí betonárka, která si suť ze sběrného dvoru vykupuje. Z vytříděné suti pak dává betonu druhý život právě ve formě již zmíněného cementového kompozitu.

Nižší kvalita jako nutná daň

Jak už to tak bývá, při recyklaci nelze vždy dosáhnout kvalitativních parametrů identických s prvovýrobou. V případě recyklovaného betonu pak je degradace kvality materiálu poměrně zjevná. Výrobci obvykle upozorňují, že beton vyrobený jako recyklát již není vhodný k stavbě některých částí budov, které vyžadují vysokou pevnost a nosnost. Typicky se nedoporučuje využívat recyklovaný beton na stavbu stropů nebo překladů.

Přechod od betonu ke dřevu

V poslední době se hodně začíná propagovat výstavba na bázi dřeva. Dřevo jako konstrukční materiál obstálo v některých stavbách stovky, či dokonce tisíce let. Navíc se jedná o materiál plně obnovitelný s nulovou uhlíkovou stopou. Lze tedy očekávat že snížení kvality betonu v následujících letech půjde ruku v ruce s větším rozmachem využití alternativních materiálů. Jako je právě třeba dřevo a dřevěné kompozity, jež mnohdy pevnosti betonu dokáží velmi úspěšně konkurovat.