Větrné mlýny z celého světa – co mají společného?

Výskyt a historie větrných mlýnů

Větrné mlýny mají rozsáhlý výskyt po celém světě. A to i historicky. Celosvětově jsou zmínky o mlýnech staré více než tři tisíce let. Do Evropy se větrné mlýny dostaly v 9. století, nejdříve do anglosaských zemí. V průběhu 12. století se začaly objevovat první větrné mlýny také ve Francii, Belgii a Nizozemí. V dalším století dorazila výstavba mlýnů i do našich končin.

Nejstarší dochované dřevěné větrné mlýny pochází z období 13. století a je možné se s nimi setkat na území západní Evropy. V průběhu 18. a 19. století byl největší rozmach dřevěných větrných mlýnů v českých zemích, díky čemuž se některé dochovaly až dodnes. Velké zastoupení dřevěných mlýnů je také samozřejmě na území Nizozemska. Prohlédnout si je můžete v naší fotogalerii.

Princip větrného mlýnu

Větrný mlýn funguje na principu energie získané z větru pomocí lopatek, které otáčí mlýnským kolem. Tato energie je přeměněna na energii kinetickou. Hlavním využitím celého procesu je zisk energie potřebné k mletí. Větrné mlýny daly základy pro současné prvky větrné energetiky.

Rozdělení větrných mlýnů

Tvarů a konstrukcí větrných mlýnů je celá řada. Mezi ty nejrozšířenější patří sloupový a holandský mlýn. Sloupový mlýn se také někdy nazývá německý a jeho konstrukce je specifická tím, že se celý dokáže natočit proti směru větru podle svislé osy. Ta je tvořena pevným dřevěným sloupem. Sloupové mlýny se stavěly pouze ze dřeva. Zásadní výhodou pro tento typ je rozložitelná a přemístitelná konstrukce mlýnu.

Holandský typ mlýnu, který byl hodně rozšířený na území Česka, měl půdorys kruhu. U toho typu se natáčí pouze střecha s mlýnským kolem. Mlýn měl v mnoha případech dvoje dveře, aby se při natočení střechy bylo do mlýnu možné dostat.

Menší zastoupení pak mají mlýny speciálních konstrukcí. Jako příklad můžeme uvést větrné mlýny s turbínou. Výhodou těchto mlýnů byl zisk dvojnásobného množství mletého obilí za stejný čas.

Mlýnské (větrné) kolo

Větrné kolo je neodmyslitelnou součástí každého mlýnu. V minulosti se na lopatky větrného kola natahovala plachta, která sloužila pro chod kola pomocí působení větru. Na území, kde panovalo chladnější klima, bylo toto řešení však dlouhodobě nevyhovující kvůli zamrzání plachty. Později byla plachta na jednotlivých částech kola nahrazena dřevěnými lamelami.

V místech, jako je Velká Británie či Holandsko, však používání plachet přetrvalo. V průběhu 18. století byla využívána místo plachet speciální plátna, která se sama dokázala přizpůsobit rychlosti větru. Mlynář už tak nemusel před každým mletím obilí plachtu regulovat podle aktuálních povětrnostních podmínek. Uspořádání plachet větrného kola mlýnu v minulosti signalizovalo různé události, a to například narození dítěte, smutek nebo varování.

Vnitřní uspořádání mlýnu

U sloupového typu byl mlýn stavěn obvykle na dvě patra. V prvním patře se nacházela vždy moučnice (sběrná truhla na semleté zrno). V navazujícím patře byl pak umístěn násypový koš a mlecí kameny. U holandského typu byl mlýn většinou třípatrový. V přízemí bydlel mlynář a další dvě patra sloužila pro umístění jednotlivých strojních zařízení pro provoz mlýnu. Interiér mlýna býval skromně zařízený.

Venkovní prvky mlýnu

U holandského typu je díky jeho kruhovému či oválnému půdorysu nutné přizpůsobit konstrukci střechy, která často mívá tvar kopule, jehlanu nebo je střecha řešena valbou. Sloupové větrné mlýny mají zpravidla sedlový tvar střechy. Fasáda mlýnu se oplášťuje jednoduše pomocí dřevěných desek vodorovně i svisle. V západní Evropě jsou větrné mlýny mistrovstkým dílem místní architektury. Velkou roli zde hraje kombinace použitých barev na střechu, fasádu i větrné kolo. Prohlédněte si překrásné dřevěné větrné mlýny z celého světa v naší fotogalerii.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.