Digitalizace stavebního řízení by šla vyřešit i zdarma. Ve Švýcarsku se podobnou cestou vydali

Cesta do banky pro odeslání platebního příkazu

Možná si ještě vzpomenete, není to tak dávno, kdy jsme museli pro zadání platebního příkazu jít osobně do banky. Je to vlastně jen pár let nazpět. Nebo když jsme si jízdní řády museli dohledávat v papírovém sešitku. A nebo když neexistovala GPS navigace a příprava na cestu se plánovala doma. Je to jen pár let nazpět. Jenže lidé mají svoje potřeby a jiní lidé na tyto potřeby reagují. To je trh. Proto se digitalizace běžného života posunula tak rychle dopředu. Jak je tedy možné, že ve státní správě stále ještě žijeme v pravěku? Kdo za to může?

Parazitování na technické neznalosti lidí

Bohužel IT vzdělání má jen malá část společnosti a ten zbytek se poměrně snadno nechá opít rohlíkem. Kdo třeba ví, jak složité je naprogramovat ten či onen elektronický systém a jaká je pak tedy jeho reálná cena a hodnota? Z valné většiny nikdo. A to je ten problém. Problém, díky kterému tu již mnoho let ze státních peněz odčerpávají peníze firmy, které se profilují jako renomovaní dodavatelé IT řešení. Je to taková černá skříňka, do které nikdo moc nevidí a nikdo jí moc nerozumí. A ti, kdo tomu rozumí, obvykle nejsou vůbec slyšet. Téma nyní rezonuje ve společnosti zejména při zveřejnění situace kolem digitalizace stavebního řízení. Systém, který byl navržen předchozí vládou za cenu přibližně dvě miliardy a poté současnou vládou za přibližně 400 milionů korun. Jak je možné, že je totéž možno zrealizovat za čtvrtinu ceny? Poměrně snadno.

Inovace v technologiích

Podobně jako Elon Musk dokázal doletět do vesmíru za zlomkovou cenu než NASA a ještě se s raketou vrátit zpět na Zemi a přistát. Stačila změna paradigmatu. Podívat se na věc z dnešního pohledu a zamyslet se, co je dnes možné. Zatímco NASA stále recykluje staré osvědčené technologie, společnost SpaceX neměla problém začít od nuly a využít k tomu technologie dnešní. To, co bylo ještě před pár lety považováno za nejsilnější počítač světa, má dnes každý v kapse ve formě malé krabičky, které se říká chytrý telefon. Vývoj jde obrovským tempem dopředu, bohužel však ne ve státní správě. Tam se, pokud bychom to přirovnali k fyzickému světu, stále používají elektronky a děrné štítky.

Strach z volného softwaru

Klíčem k inovaci je využití volného softwaru, který se označuje jako open source. Tento pojem již nejspíš každý slyšel. Málokdo však plně chápe smysl a filozofii takového způsobu vývoje systémů. Projekt vyvinutý jako open source dává k dispozici zdrojové kódy veřejnosti. Každý programátor si tedy může tyto kódy přečíst, projít si je a dozvědět se přesně, jak systém funguje. Možná si nyní kladete otázku, zda to není nebezpečné. Zda není takový software napadnutelný a hacknutelný? Odpověď je jednoduchá, samozřejmě že ano. Stejně jako jakýkoli jiný systém. V praxi ale mnoho softwarů vyvíjených jako open source používáte a vůbec o tom nevíte. Například Linux, na kterém běží všechny servery. A mimochodem, nejspíš i ty státní, na kterých pak běží ten předražený software. Linux je open source projekt a jeho kódy si může každý prostudovat a navrhnout jejich úpravu či vylepšení. Přesto tento systém patří k tomu nejbezpečnějšímu, co lze na trhu nalézt. To je důvod, proč na něm běží většina internetu.

A pak také to, co máme v kapse

Tím výčet nekončí. Mezi open source, patří také třeba projekt Chrome (prohlížeč internetu) a nebo samotný operační systém Android, který je dost možná ve vašem chytrém telefonu. Jak vidno, zde se nebojíme, že by někdo snad odcizil naše data. Bojíme se toho v případě státní správy? Je nemožné, aby státní správa byla vyvinuta jako open source? Nejspíš ano. A nejspíš proto, že open source v sobě nese jednu vlastnost. Je zdarma. Je zdarma vyvíjen a současně je možné jej zdarma využívat. A asi si každý doplní do skládačky, že někomu by peníze, které by se nezaplatily, zcela jistě chyběly. Ale šlo by to třeba aspoň čistě teoreticky?

Švýcarsko najíždí na open source

Ukázkou, že to jde, se stává země, která je nám dávána neustále za příklad. Ve Švýcarsku přechází na nový model vývoje softwarů pro státní správu, a to právě ve formě open source. Znamená to, že zdrojové kódy aplikací vyvinutých pro stát budou volně přístupné lidem. To je docela dobrý začátek, nemyslíte? Švýcarko tuto situaci obhájilo poměrně jasně. Platí za to občané, patří to občanům, občané mají právo systém vlastnit a vidět do něj. To zní logicky. Možná o dost logičtěji než situace, kterou čteme u nás v médiích. Třeba o tom, že původní dodavatel systému pro státní správu odmítá vydat data a žádá si za ně od státu extra zaplatit. Klademe si otázku, jak taková situace může vůbec nastat. Zcela jistě kvůli smlouvám, které některý z politiků předchozích vlád špatně uzavřel. V případě open source bychom však na podobné problémy narazit již nemohli.

Vývoj zdarma jako koníček

Ačkoli část open source je vyvíjena bezplatně různými nadšenci, obecně se jedná o způsob vývoje softwarů, který dokáže uživit spoustu kvalitních programátorů. Způsoby monetizace jsou různé. Typicky se pak jedná o odbornou asistenci, technickou podporu, vývoj různých dodatečných modulů a tak podobně. Fakticky by však šlo stát kompletně postavit na open source řešeních. Ať už by byla vyvinuta komerční firmou nebo nadšenci, bylo by do nich vidět a věděli bychom, co s námi stát dělá, jak uchovává naše data. A mohli bychom také posoudit, zda tento systém má hodnotu, kterou za něj stát utratil. Ačkoli se bude mnoho starých struktur, které ze současného systému inkasují, vztekat a tvrdit, že toto nelze, jak již bylo zmíněno výše, lze to i u jiných systémů. Takových, které se používají všude na světě, které běží skoro na všech serverech na internetu. Jde to a není to problém. Nezbývá než doufat, že politici i u nás najdou jednoho dne odvahu se tímto směrem posunout. Pokud vám taková cesta přijde srozumitelná a správná, motivujte své oblíbené politiky k této cestě a volte ve volbách takové, kteří takový návrh podpoří.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.