Co má společného lednička, pneumatika a dům? - Energetický průkaz!

Na energetické štítky – používaných od roku 1992 na elektrospotřebičích jsme si už tak nějak zvykli. Poskytují nám totiž přehledné srovnání výrobků, čímž nám usnadňují nákup spotřební elektroniky. Obliba energetických štítků ale neunikla euroúředníkům, kteří v nich objevili novou cestu dosahování společných energetických cílů. Od listopadu 2012 tak musí mít energetický štítek všechny prodávané pneumatiky, a od roku 2013 pak i domy. Pokud si tedy budete chtít koupit nebo pronajmout byt či dům, měl by nám podle stejné logiky nějaký podobný údaj posloužit jako vodítko k tomu, kolik energie ročně zde spotřebujeme na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení a podat tak informaci, jak moc tedy bude nemovitost šetrná k vaší peněžence. Což je z hlediska kupujícího či nájemníka vždy velmi důležitá informace kterou mu řekne průkaz energetické náročnosti budovy a podle které může lépe srovnat nabízené varianty na trhu.

Čtěte také... Energetický štítek nebo průkaz budovy?

Průkaz energetické náročnosti se samozřejmě nelepí na dveře nově postaveného domu, jak to běžně známe z elektroniky. Majitelé domů si naopak budou k nemovitosti pořizovat průkaz, který uvede náklady na roční provoz. Svou filozofií se tak bude podobat známým – a troufám si říci i oblíbeným – energetickým štítkům umístěných na elektrospotřebičích. Narozdíl od elektrospotřebičů je ale jejich objektivita více zpochybnitelná. – že dům není lednička, ani mixér je snad jasné každému na první pohled.

Spotřeba energií v domě totiž závisí na rozmanitějších faktorech, než je tomu u elektrospotřebičů. Samotný obyvatel domu může svým chováním celkovou spotřebu výrazně ovlivnit. Ale ještě snad nejsme v Americe, abychom se soudili o to, že v průkazu je napsané, že bych měl v domě protopit 10 MWh, ale tím že měl stále otevřená okna, protopil dvojnásobek.

Bude Vás zajímat: Výpočet nákladů na vytápění

Zavedení energetických štítků u elektrospotřebičů výrazně napomohlo k pozdějšímu tlaku spotřebitelů na energetickou efektivitu domácích spotřebičů – a to takovou, že se po téměř dvou desetiletích (v roce 2011) musely původní normy pro jednotlivé energetické standarty několikanásobně zvýšit, aby měly štítky vůbec nějaký smysl (jinak bychom dnes měli téměř všechny spotřebiče v energetické třídě AAA+++). Jakou oblibu si ale mezi veřejností získají energetické průkazy budov lze říci jen stěží. Nepochybně umožní zájemcům do rozhodování o koupi nemovitosti určitou orientaci v nabídce, na druhou stranu ale zatíží majitele domů dalšími poplatky, a samotný smysl udávaných údajů je možné interpretovat různě. Například pokud se zvažuje výpočtová teplota interiéru 21°C a do objektu se stěhuje rodina s malými dětmi, tak je jasné, že spotřeba energií bude vyšší, než je uvedeno na průkazu. Navíc jak všichni dobře víme, tak se s čísly dají dělat neskutečné věci.

Bude Vás zajímat: Výpočet součinitele prostupu tepla stěnou

Čeho bychom se měli ale obávat více, je ale nová záliba eurobyrokratů ve štítkování všeho, co potkají na cestě z úřadu nebo na oběd. V případě bydlení je už naplánovaný desetiletý horizont, jak současné energetické předpisy ještě více rozšířit a zpřísnit. Je proto na místě otázka, jak daleko a v jaké míře úředníci ve svých nápadech půjdou.

K čemu by se dále dal vymyslet energetický štítek či průkaz, můžete navrhnout v diskuzi pod článkem.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.