Zájem o malé domky značně opadl. Zákazníky odrazuje zejména přemrštěná cena

Co je malé, to je milé, a taky pekelně drahé

Cena nemovitosti se vyjadřuje obvykle v souvislosti s její užitnou plochou. Ta se uvádí v metrech čtverečních. V případě, že navrhujeme dům, je zde určitá část fixních nákladů, které musí být zaplaceny bez ohledu na to, jak je velký. Pak je zde určitý seznam prvků a vybavení, které musí dům mít, aby byl obyvatelný a použitelný k životu. Ta je také víceméně fixní. Představa lidí, že si pořídí domeček velikosti maringotky a zaplatí za něj pár set tisíc korun je proto naprosto mimo realitu. Čím menší dům, tím roste cena za jeden metr čtvereční jeho užitné plochy. A přesně v moment zjištění, jaká je skutečná cena takového minidomku je chvíle, kdy zákazníci svůj zájem ztrácí. Mnohdy se totiž jedná o částky pohybující se v milionech korun.

Je libo raději maringotku nebo bungalov 4kk?

Život na pětadvaceti metrech je samozřejmě možný, je však potřeba si uvědomit, že se jedná skutečně o rozměry klasické maringotky. A to se vším všudy. Dá se svým způsobem přirovnat k životu v "obytňáku". Ne že by to nebylo možné. Například v USA takto mnoho chudších lidí žije. Stejně tak ve Francii je velmi běžné, že lidé v minidomcích o velikosti maringotek tráví velkou část svého života. Využívají výhod možností přemístit tyto domky z místa na místo a být tak svobodní ve svém rozhodování. Překvapivé pro našince je, že takto nežijí jen mladí, ale úplně běžně i senioři. Jenže u nás nejsme ve Francii a mentální nastavení Čechů je značně odlišné. Málokterý senior u nás by se radoval z možnosti být svobodný díky bydlení v maringotce.

Přijde si pro minidomek, odchází s bungalovem

Jak ukazuje nespočet zkušeností stavebních firem, které do svého portfolia zahrnuly také nabídku malých domků, zájem je sice velký, v reálu se pak ale takových domků prodalo jen pár kusů. První překvapení u zákazníka nastane ve chvíli, kdy se dozví skutečnou cenu takového domku a uvědomí si, že v podobném cenovém formátu už může uvažovat o plnohodnotném rodinném domě. Druhý problém nastává ve chvíli, kdy si zákazník ověří, jak stísněné prostředí v takovém domku je. A to vše pak završí legislativní požadavky na stavbu takového domku. Ty jsou totiž v případě stavby pro bydlení v podstatě stejné jako u velké stavby. Když už tedy jdeme vyběhávat úřady, proč si nepostavit rovnou seriózní dům.

Ostatní si obvykle poradí sami

Pak je tu druhá skupina a to jsou ti, kteří si takový malý domek opravdu chtějí postavit a když zjistí, kolik stojí, rozhodnou se, že si jej postaví sami svépomocí. Ti zručnější se pustí do stavby od nuly, ti kteří zkušenosti nemají, si pořídí již hotovou maringotku a jen si jí upraví k obrazu svému. Výsledek je značná, mnohdy řádová úspora. O tom, že když se chce, všechno jde, nás přesvědčil třeba Pepa Libický z Primy nebo osmnáctiletý student Radek, kteří si dokázali postavit malý domek svépomocí. Naproti tomu kapelník světoznámé skupiny N.O.H.A, Filip Šebánek, si pořídil hotovou maringotku přímo od pana Berouska a vybavil si ji k obrazu svému. Více v následující fotogalerii.

A nebo to jde jinak, lépe a levněji

Z hlediska legislativy záleží spíše na účelu stavby než na její velikosti. S platností nového stavebního zákona, k čemuž došlo v loňském roce, se změnila pravidla na rozlohu malé stavby, kterou si postavíme na zahradě. Z dřívějších 25 metrů čtverečních došlo ke zvýšení na 40 metrů čtverečních. Možná jste si nyní pozorně všimli shody oněch 25 metrů čtvereční s nejčastěji využívanou rozlohou minidomků. Proč se stále staví minidomky o velikosti 25 metrů čtverečních, když zákon už povoluje 40? V první řadě je potřeba si říct, že abychom nemuseli žádat o povolení, nesmí být stavba určena k bydlení. To je určitě věc velmi složitého výkladu z pohledu práva a lze předpokládat, že takovou situaci nějakým způsobem mnohý majitel obhájí. Hranice mezi zahradním domkem a malým domkem je totiž jistě velmi plovoucí a záleží na úhlu pohledu. Podstata, proč většina výrobců nabízí malé domky ve velikosti 25 metrů čtverečních je ale v tom, aby se dokázali udržet v ceně, za kterou se takový domek ještě vůbec dá prodat. V případě, že by měl 40 metrů čtverečních, v mnoha případech by se již cenově pohyboval na podobné úrovni jako klasický devadesátimetrový bungalov, který má 4 místnosti, koupelnu a kuchyň a ve kterém může bez problémů kvalitně žít celá rodina.

Experimentální stavby a bydlení nanečisto

Naproti tomu pro ty, kteří chtějí zažít něco netradičního, může stavba malého domku dávat smysl v tom směru, že se zde představivosti meze nekladou. A může to být příležitost zkusit si experimenty, které bychom si u plnohodnotného domu už nedovolili. Příkladem může být například tento malý domek na stromě a nebo naštvaný architekt, který si postavil domek v kontejneru, aby tím protestoval proti nedostupnosti bydlení, jak můžete vidět v následující fotogalerii.

Přijde někdy doba malých domků?

Z hlediska nápadu a myšlenky jsou malé domky ve všem skvělé. Z hlediska zájmu veřejnosti také není problém. Jak ukazují data stavebních firem, pokud mají v katalogu minidomek, skoro vždy zaujme pozornost zákazníků ve velké míře. Dokud však bude legislativa pro stavbu takových domků stejně náročná jako v případě klasických staveb a dokud nebudou nabízeny v cenově dostupné variantě, pro většinu lidí zůstanou stále jen hezkou ideou postrádající praktický smysl.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 23. – 25. května 2025. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.