Velké srovnání nákladů za vytápění. Tepelné čerpadlo vs. kotel na dřevo, kterým je povoleno topit i po roce 2025

Nejsou kotle na dřevo náhodou zakázané?

Na úvod je potřeba si ujasnit, že jsme v testu pracovali s kotlem na dřevo, který vyhovuje aktuálně platným normám a v němž je dovoleno i v budoucnu topit bez omezení. Očekávat zákaz takového kotle v dohledné době je zcela iracionální. Jako příklad si můžeme vzít situaci, kterou si pamatujeme z loňského roku, kdy došlo k zákazu topení v kotlech první a druhé emisní třídy. Zde se jednalo o zákon, který byl odhlasován už v roce 2012, tedy 12 let předtím. Dával lidem s tímto kotlem deset let čas na výměnu topného systému. Navíc, když přišlo na věc, byla lhůta prodloužena o další dva roky. Pokud by tedy například zítra přišli poslanci s nápadem, že zakážou kotle páté emisní třídy (což je třída kotle z dnešního testu), rozhodně to nebude dříve než v roce 2038. Z logiky věci ale spíše až po roce 2045 či ještě později. Pokud by totiž nyní mělo dojít k rozšíření omezení (o navíc není řeč), pak by se omezovaly nejprve nižší emisní třídy. To jest třetí, nebo čtvrtá.

Co si z toho vzít? Bezpečnost investice do kotle na dřevo je z hlediska legislativy v tuto chvíli zcela rovna bezpečnosti investice do tepelného čerpadla. A to proto, že po dobu oficiálně udávané životnosti tepelného čerpadla z výše uvedených důvodů nedojde k zákazu či omezení využívání dnes pořízeného kotle na dřevo. Tak to bychom měli na úvod.

Kalkulačku do ruky a jdeme na to

Pro srovnání nákladů bereme v potaz horizont následujících 10 let v typickém českém rodinném domě. Ten může mít průměrnou energetickou ztrátu kolem 10 MWh za rok. Tento dům je již vybaven teplovodním rozvodem a na nás je pouze to, zda na začátek systému namontujeme tepelné čerpadlo a nebo kotel na dřevo. Oba systémy jsou povoleny, oba systémy jsou možné. A dokonce se na oba systémy dává dotace. Znamená to, že je stát oba systémy podporuje a doporučuje. Zbývá tedy jednoduše spočítat, který nám poslouží lépe.

Provozní náklady moderního kotle na dřevo

K tomu, abychom komfortně vytopili domácnost o výše uvedené tepelné ztrátě, je potřeba pořídit kotel s nominálním výkonem přibližně kolem 10 kW. Jedná se tedy spíše o slabší výkonovou třídu. Velice vhodné je v tomto případě zvolit kotel s regulovatelným výkonem. Takové kotle se na trhu nabízí za poměrně dobré peníze a díky regulovatelnosti se výrazným způsobem zvyšuje jejich využitelnost v průběhu topné sezóny. Navíc znatelně šetří náklady za vytápění, protože nemusí neustále jet tzv. „na plný kotel“.

Cena takového kotle se pohybuje někde kolem 120 tisíc (jak lze vidět na cenovém srovnání povolených kotlů na dřevo zde).

K topení využijeme suché smrkové dřevo, které má výhřevnost kolem 4 kWh na 1 kg hmotnosti. Pojďme si to přepočítat na metrák. Víme, že jeden kubický metr takového dřeva váží přibližně 430 kg. Pak tedy 4 kWh × 430 kg = 1720 kWh energie z jednoho metráku.

Jeden metrák dřeva pak lze aktuálně nakoupit za cca 1500 korun. Doporučujeme to udělat ideálně v tento čas, jelikož cena a dostupnost palivového dřeva je po konci topné sezony obvykle lepší, než před sezonou. Jaké jsou možnosti si můžete zjistit v našem srovnávači.

Při tepelné ztrátě 10 MWh ročně budeme tedy potřebovat 5,8 m3 dřeva (jelikož 10000 / 1720 = cca 5,8). Víme, že jeden m3 dřeva stojí 1500 Kč, a proto 1500 × 5,8 = 8700, tedy zaokrouhleno přibližně 9 tisíc korun českých. To je cena, kterou zaplatíme ročně za dřevo pro vytápění domácnosti.

Kotel jsme pořídili za přibližně 120 tisíc a abychom byli sami k sobě fér, pojďme si jeho cenu zahrnout do nákladů na následujících 10 let. 120000 / 10 = 12000 Kč každý rok.

Celkově tedy ročně dáme za topení kotlem na dřevo přibližně 12 tisíc + 9 tisíc = 21 tisíc korun. S tím, že po oněch deseti letech máme kotel plně splacen a nadále už platíme jen 9 tisíc ročně. Jak vidíme podrobně na výpočtu v následující grafice.

Tepelné čerpadlo prosíme o nástup na startovní čáru

Nyní přichází čas na propočet stejné situace s využitím tepelného čerpadla typu vzduch-voda, tedy nejčastěji instalovaného modelu. Pořizovací cena takového typu čerpadla, pokud vysloveně nesáhneme po čínské neznačkové verzi, se pohybuje někde kolem 250 tisíc korun.

Náklady na vytápění si vypočítáme vcelku snadno, jelikož víme, že v současné době se cena elektrické energie na trhu pohybuje někde kolem 6 kWh (pokud se budeme držet hodně při zemi). Objektivní měření ukázalo, že topný faktor tepelného čerpadla varianty vzduch-voda se pohybuje někde kolem 2,5. Víme tedy, že z 1 kW elektrické energie získáme 2,5 kW energie tepelné. Pro jednodušší výpočet se na to můžeme podívat z druhé strany a říct si, že 1 kWh nás nebude stát 6 korun, ale jen přibližně 2,24 koruny.

Při roční tepelné ztrátě domu ve výši 10 MWh (10000 kWh), lze velmi snadno spočítat, že 2,24 × 10000 = 22400 Kč. To je cena, kterou ročně zaplatíme čistě za vytápění rodinného domu. Ohřev teplé vody jsme ve výpočtu záměrně pominuli, jelikož pro snížení vstupních nákladů jsme zvolili tepelné čerpadlo bez této přidané vlastnosti. Pokud bychom chtěli počítat i s ohřevem teplé vody, pak se jedná pouze o letní sezónu, jelikož v zimě řeší ohřev teplé vody kotel souběžně s vytápěním.

A co náklady na pořízení systému? Jak jsme si řekli úvodem, je to něco kolem 250 tisíc korun, tedy rozpočteno na 10 let jsme na ročních nákladech 25 tisíc korun.

Sečteme-li náklady stejně, jako u kotle na dřevo, zjistíme, že roční provozní náklady pro vytápění tepelným čerpadlem budou přibližně 47 tisíc korun. To je více než dvojnásobek toho, co bychom zaplatili při topení dřevem. Po uplynutí oněch deseti let pak dále budeme platit už jen 22 tisíc každý rok, tedy přibližně 2,4násobek toho, co v případě kotle na dřevo. Přehledné srovnání je vidět na následující grafice.

Na férovku

Je tedy zjevné, že tepelné čerpadlo vyjde v našem srovnání ekonomicky zhruba dvakrát tak dráž, než pokud topíme kotlem na dřevo. Stejně tak z podstaty věci lze předpokládat, že kotel bude mít i vyšší životnost nežli tepelné čerpadlo. Na druhou stranu je ale nutné si přiznat, že obsluha kotle a tepelného čerpadla je zcela jiná disciplína. Tepelné čerpadlo dokáže dům vytápět naprosto autonomně a majitel se nemusí o nic starat. V případě kotle na dřevo pak je nutné zajišťovat závoz dřeva a následně přikládání. Přesto jsou dnes na trhu i kotle, které dokáží v tomto směru výrazně pomoci.

Když kotel nechce zaostávat

Moderní kotle přišly s několika vylepšeními, které je, co do jednoduchosti využití, přibližují k autonomním systémům typu tepelného čerpadla. V první řadě se jedná o schopnost udržení stáložáru v kotli po dohoření dřeva. Pro majitele je pak výrazně snazší pokračovat v přikládání další den a nemusí kotel znovu startovat ze studena. Další vychytávkou je využití lambda sondy, která měří množství kyslíku ve spalinách a dokáže podle toho optimálně regulovat spalování. Někteří majitelé ze zkušenosti zmiňují i schopnost takových kotlů poradit si se dřevem vyšší vlhkosti než je ideálně doporučováno. A to právě díky schopnosti regulovat intenzitu hoření. Jak to funguje? Dřevo nejprve ze sebe vydá přebytečnou vodu a teprve poté je energeticky využito. Chceme-li však kotel na dřevo, který bude plně autonomní tak, jako tepelné čerpadlo ale chceme si místo přikládání raději dát kávu u televize, pak lze doporučit spíše kotle peletové. Ty umí pracovat zcela autonomně a často je možné je i obsluhovat na dálku pomocí mobilního telefonu. U těch se již co do obsluhy od tepelného čerpadla hledá rozdíl jen velmi těžko. O těch ale až zase někdy příště.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 23. – 25. května 2025. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.