Úsporu kotle na dřevo lze zvýšit jednoduchou vychytávkou za pár korun

Peníze, které by vyletěly komínem

Kotle na dřevo mají určité pozitivní ale i negativní vlastnosti. Mezi pozitivní patří bezesporu nízké provozní náklady díky současné ceně a dostupnosti palivového dřeva. Jako negativní vlastnost však je nutno zmínit, že mnohdy dochází k nedokonalému předání tepla z kotle do oběžného systému, kterým se tepelná energie rozvádí dál po domě. K tomuto předávání energie dochází v teplovodním výměníku a právě zde se nachází slabé místo, kterému lze poměrně jednoduchým způsobem pomoci. Zejména pak, pokud se jedná o tzv. žárotrubkové výměníky, které mají jednu slabinu, o které se moc neví.

Spěchej pomalu

Zásadním problémem klasického žárotrubkového výměníku je rychlost, kterou jím prochází spaliny vznikající při hoření dřeva v kotli. Díky rychlému průchodu výměníkem pak nedochází k dokonalému předání veškeré dostupné tepelné energie. Platí zde ono známé rčení, že nám peníze proletí komínem. Dochází k tomu tak, že teplo, které není ve výměníku předáno do transportního media, kterým je v tomto případě voda, pokračuje dál spalinovými cestami a tedy komínem ven z domu. Toto teplo uniklé z kotle ven, nás samozřejmě stojí nemalé peníze. Zvyšuje se totiž množství spotřebovaného palivového dřeva, které potřebujeme k dosažení kýženého tepelného komfortu.

Geniální vychytávka za pár korun

Průchod spalin žárotrubkovým výměnkem je však možno určitým způsobem korigovat. To je možno provést speciálním zařízením, které je vcelku důmyslné z pohledu fyzikálních jevů, jedná se přitom o vcelku jednoduchou a ryze mechanickou součást. Jedná se o tzv. turbulátor pro žárotrubkové výměníky (ceny turbulátorů dostupných na českém trhu si můžete srovnat např. zde - pozn. red). Systém díky znalosti proudění spalin dokáže zbrzdit jejich průchod a současně je rozvíří tak, aby zvýšil schopnost předání tepelné energie z těchto spalin do přenosového média, kterým je v tomto případě voda. Čím více energie se povede ze spalin odčerpat, k tím větší úspoře dojde. Konstrukce turbulátoru proto vychází ze znalostí aerodynamických jevů tak, aby zajišťovala optimální předání energie ale současně plynulý průchod spalin systémem. Některé turbulátory však trpí určitými neduhy co se týče zanášení a tedy i potřebného čištění a s tím související složitější údržby.

Čištění jako daň

Systém se ze své podstaty přirozeně poněkud více zanáší sazemi a po čase může dojít až k jeho ucpání. Je proto potřeba jej pravidelně čistit pomocí speciální štětky tak, aby zůstal vždy plně průchodný. Některé moderní kotle však nabízí již v základní výbavě možnost čištění turbulátoru pomocí páky, která je vyvedena z kotle a obsluze stačí čas od času pomocí pohybu pákou rozpohybovat turbulátor ve výměníku a tím usazeniny uvolnit a plně tak zprůchodnit spalinové cesty procházející přes výměník. Takové řešení se jeví při využití turbulátoru v kotli jako ideální pro dlouhodobou životnost kotle.