Mnohá tepelná čerpadla v zimě neobstojí. Jejich provoz se nečekaně prodražuje

Tepelné čerpadlo a zima nejde příliš dohromady

V České republice je nejrozšířenějším typem tepelného čerpadla vzduch-voda. Pro lidi je lákavá především vidina relativně snadné instalace bez nutnosti vrtu nebo zemního kolektoru. Tepelné čerpadlo vzduch-voda má však také řadu nevýhod. Například jeho špatný vztah k zimě.

Tento druh tepelného čerpadla pracuje na principu přenosu tepla z venkovního vzduchu na pracovní médium. Nabízí se proto logicky otázka, jak takové tepelné čerpadlo funguje v mrazech, kdy je okolní vzduch, ze kterého má být čerpáno teplo, velmi chladný. Odpověď je jednoduchá: funguje nedostatečně.

Účinnost tepelného čerpadla klesá společně s teplotou

Jakmile začne mrznout, účinnost tepelného čerpadla klesá a s ní také topný faktor, tedy poměr spotřebované energie a vyprodukovaného tepla. Topný faktor poté už není 3,5, jak bylo uvedeno v technických listech. Budete rádi za hodnotu 2. Nižší účinnost tepelného čerpadla přes zimu se často řeší dalším topným zdrojem, například elektrokotlem. Tento sekundární zdroj musí pomoci tepelnému čerpadlu, jehož výkon při nízkých teplotách nestačí.

Hlučnější, než čekáte

Pokud je venku chladné počasí, je zapotřebí topit více. Navíc tepelné čerpadlo potřebuje pro čerpání tepla z chladného vzduchu více energie. Tepelné čerpadlo tak musí v zimě pracovat intenzivněji. Kvůli tomu se s teplotou pod bodem mrazu stává hlučnějším. Hluk tepelného čerpadla vytváří kompresor a ventilátory. Ventilátor s lopatkami nasává velké množství vzduchu, proudící vzduch je tak logicky slyšet. Dalším zdrojem hluku je kompresor a jeho vibrace. Tepelné čerpadlo je přes zimu mnohem více namáháno, a snižuje se tak jeho životnost.

Tepelné čerpadlo může i zamrznout

Při nízkých venkovních teplotách a vysoké vlhkosti vzduchu může dojít dokonce k zamrznutí vnější jednotky a celé zařízení se pak obalí tlustou vrstvou ledu. To se děje především u levnějších, starších nebo špatně nainstalovaných tepelných čerpadel.

Důležitý je také správně vyřešený odvod kondenzátu. Mnoho výrobců jej neřeší vhodným způsobem nebo vůbec. Majitele pak čeká mnoho problémů, v první řadě právě zamrzání. K největší tvorbě kondenzátu a zároveň největšímu zamrzání dochází při teplotách mezi -5 °C a 3 °C. Tepelné čerpadlo u běžného rodinného domu může za den vytvořit až 60 litrů kondenzátu. To je 1 800 litrů za měsíc. Pokud chybí přípojka ke kanalizaci, může vám kondenzát zadělat na nemalé problémy.

Na aktuální ceny tepelných čerpadel vzduch-voda se můžete podívat zde.

Problémy tepelných čerpadel, které prodejci záměrně nezmiňují

Provoz tepelného čerpadla se v zimě prodraží

Jak potvrzují samotné fyzikální zákony, efektivita tepelného čerpadla při nízkých teplotách silně klesá. Výrobci tepelných čerpadel často uvádí vysoký topný faktor, kterého sice tepelné čerpadlo může dosáhnout, ale prakticky jen pár dní v roce. Po zbytek roku je topný faktor a s ním i účinnost tepelného čerpadla podstatně nižší. Kvůli tomu je návratnost počáteční investice do tepelného čerpadla mnohem pomalejší a jeho provoz přes zimu mnohem dražší, než výrobci a prodejci slibují.

P.S. Zajímáte se o moderní způsoby vytápění a výrobu energie svépomocí? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.