HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
NÁSTROJE ▸

Nařízení CHKO stanovilo pravidla pro stavbu domů. Získat povolení může být snadnější než si myslíte

„Vzhled novostaveb v CHKO má svůj přísný řád, což je dobře, ale lidé se holt musí smířit s tím, že jejich dům nebude úplně podle jejich gusta,“ popisuje proces návrhu domu stavěného v CHKO dlouholetý odborník na stavbu dřevostaveb z masivu. Přečtěte si všechny důležité regulativy, které chráněné krajinné oblasti diktují stavebníkům po celé České republice.


Stavba domu v CHKO
VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Lukáš Malý (wikipedia.org) a Martin K. (se souhlasem)

Chráněné krajinné oblasti vs. národní parky

Chráněná krajinná oblast (CHKO) je území, které je v souladu se zákonem zvlášť chráněno pro své přírodní, kulturní a estetické hodnoty. Tyto oblasti mají zpravidla nižší stupeň ochrany než národní parky, ale stále mají významný vliv na řízení lidských aktivit v daném území.

Cílem CHKO je zachování a ochrana hodnot pro současnou i budoucí generaci

Každá CHKO má svá specifika, která jsou odvozena od charakteristických rysů daného území, a proto se možné podmínky ochrany liší od oblasti k oblasti. Právní rámec pro vytváření a správu CHKO je stanoven v příslušné legislativě každé země. Znáte všechna CHKO na území České republiky?

Vyjádření příslušných orgánů ochrany přírody

„Před začátkem projektování by si lidé měli zajít na místní správu CHKO. Často bývá ve stejné budově, ve které je stavební úřad nebo odbor pro územní plánování. Může to být samozřejmě i samostatná budova, na internetu lze všechny informace dohledat. První dotaz ze strany klienta by měl směřovat k pozemku (úředníci jsou schopni dohledat pozemek podle parcelního čísla) a k požadavkům pro danou zonaci v CHKO,“ popisuje pan Koudelka v rozhovoru.

Pro ochranu krajinného rázu nelze bez závazného stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) a správy CHKO na území chráněné krajinné oblasti učinit:

  • ohlášení stavby,
  • vydat územní rozhodnutí,
  • územní souhlas,
  • stavební povolení,
  • rozhodnutí o změně užívání stavby,
  • kolaudační souhlas (je-li spojen se změnou stavby),
  • povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav,
  • povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům,
  • udělit souhlas podle vodního zákona.

Závazné stanovisko se nevydává, jde-li o stavby v zastavěném území obce ve IV. zóně CHKO (jednotlivé zóny jsou vysvětleny níže) nebo v zastavěném území města nebo obce, které se nachází na území chráněné krajinné oblasti – stále platí, že stavby musí respektovat krajinný ráz.

Získat stavební povolení v CHKO není náročné

Abyste urychlili proces získávání stavebního povolení, je určitě dobré konzultovat proces návrhu s CHKO už v průběhu studie. Ta samotná se řeší poměrně dlouho. Jestliže risknete podat žádost o stavební povolení, aniž byste konzultovali průběh s úřady a správou CHKO, je takřka jisté, že budete muset provádět mnoho změn. To je potom velký problém, a to zejména z hlediska času. Pokud tedy doladíte studii už v prvotní fázi ve spolupráci s CHKO, budou k vám vstřícnější.

„Je to jen další ‚vyjadřovačka‘ navíc, není to nic šíleného. My všechno obesíláme datovou schránkou (poté, co nám klient udělí plnou moc), a sice územní plán, obec, hygienu, CHKO, hasiče nebo policii a další. Všichni pak mají měsíc na to, aby se k tomu vyjádřili. Z vlastní zkušenosti nemám pocit, že by správa CHKO byla příliš zaneprázdněná, nemělo by to trvat o moc déle, než kdekoliv jinde.“

Navzdory snům o skromném bungalovu mají luxusní roubenku. Výsledku nelitují

Zóny v CHKO – nejpřísnější je I. zóna

Zonace CHKO se obvykle vztahuje na různé úrovně ochrany a regulace v rámci daného území. Tyto zóny jsou navrženy tak, aby efektivně balancovaly mezi ochranou přírodních a kulturních hodnot a potřebami lidských aktivit. Stavět se může ve všech zónách – od I. zóny, která je nejpřísnější, až po IV. zónu, která nemá pro výstavbu domů natolik striktní pravidla.

I. zóna (přírodní)

V I. zóně se nesetkáte s výraznými civilizačními zásahy (nejsou tu trvalá sídla). Častokrát spadá dané území do I. zóny, neboť se zde vyskytují mimořádná přírodní naleziště v měřítku celostátním i mezinárodním.

„I. zóna je nejpřísnější. Pokud se tam chystá výstavba, musí to být opravdu taková ta tradiční roubenka, co se týká dřevostaveb z masivu. Samozřejmě se mohou použít moderní technologie, dřevo se nemusí opracovávat sekyrkou. Jen to musí opravdu vypadat jako roubenka z doby před 100 až 200 lety.“

II. zóna (přírodě blízká)

II. zóna už není natolik přísná jako I. zóna. Tato zonace zahrnuje území s relativně vyrovnaným poměrem mezi přírodními objekty a lidskými díly.

„Například na Šumavě nebo v podobné tradiční CHKO jsou přísnější zonace. Záleží na dané oblasti – někdy vám samozřejmě povolí víc, přimhouří oko anebo jsou ochotní ustoupit. Není to ovšem po celé CHKO stejně, někde vám víc úprav nepovolí.“

III. zóna (soustředěná péče o přírodu)

V této zóně se uplatňují regulace na zemědělskou činnost, lesní hospodářství, stavební činnost a další lidské aktivity.

IV. zóna (kulturní krajina)

Ve IV. zóně najdete zastavěná území a pozemky určené jako územní rezerva pro zástavbu. Tato zóna také zahrnuje ostatní území přechodu z volné (nechráněné) krajiny do chráněné krajinné oblasti.

„Pokud je zonace okrajová, tedy IV. zóna, jsou pravidla méně přísná.“

Přísná rezervace

Setkat se můžete i s rezervací, která se pokládá za nejrestriktivnější zónu. Je vyhrazena pro přírodní útvary, kde je lidský vstup a zásahy jen minimální nebo úplně nepřípustné. Může jít o citlivá mokřadní území, skalní výchozy, vzácné druhy rostlin a živočichů atd.

Co by určitě neprošlo z hlediska návrhu domu v CHKO?

Pravidla v daných CHKO jsou různá, protože i samotné okolí (z hlediska urbanismu) je jiné. S tímto faktem úzce souvisí samotný návrh domu, který se často liší typem střechy (sedlová vs. polovalbová). V některých CHKO se polovalbové střechy zakazují, někde je naopak přímo vyžadují.

„Nedovedu si představit, že by v CHKO povolili betonový plot a třeba bungalov. To jsou přitom velmi časté požadavky budoucích majitelů. Správa CHKO mnohdy také nechce sruby (klasické kanadské sruby), ale spíše roubenky z hranolů a s rybinovým spojem. Může se stát, že by srub povolili, ale jen někde na okraji vesnice nebo na samotě, ale přímo v CHKO s tím mají velké problémy. Roubenky tam mají větší tradici, i když v některých CHKO nemusí ani roubenku vůbec povolit.“

Podívejte se na přehled pravidel pro danou CHKO zde.

Dva hlavní typy roubenek v České republice

Pokud se budeme bavit jen o roubených stavbách z masivu, ty jsou na severu naší republiky, severovýchodě i západě různé. Nejčastěji se u nás však rozlišuje valašská a alpská roubenka. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Alpskou roubenku naleznete spíše v horských oblastech

Tyto roubenky jsou postaveny z hrubých dřevěných trámů, které jsou často zdobené řezbářskými prvky. Stavba je robustní a odolná, aby zvládla extrémní podmínky horského prostředí. Z hlediska vnějšího popisu jsou např. okna alpských roubenek menší a často mají okenice na ochranu před zimními povětrnostními podmínkami.

Valašská roubenka je k vidění nejčastěji na Moravě

Valašské roubenky jsou také postaveny z hrubých dřevěných trámů, které jsou spojeny do vzoru tzv. „křížového spoje“. Střechy valašských roubenek jsou často sedlové nebo polovalbové, pokryté šindelem nebo došky. Z hlediska rozeznání mají valašské roubenky větší okna než ty alpské.

Vzhled objektu je pro úřady takřka nejdůležitější

„Správu CHKO hodně zajímá, jak bude dům vypadat zvenku, takže se dívají pohledy, řezy apod. Tudíž to, jaký bude zvolen například způsob vytápění, tady nikoho příliš netrápí.“

Nejenže se velmi řeší zvolený konstrukční systém (roubenka, poloroubenka, srub, zděný dům apod.) a jeho koncept (patrový dům, bungalov), důležitý je i materiál, ze kterého je dům postavený (pouze místní materiál). Dále se také dbá na:

  • tvar objektu,
  • výšku hřebene,
  • velikost a symetrii oken (ideálně menší, jednokřídlá),
  • střešní krytinu (typ a barva)
  • sklon střechy,
  • typ střechy.

„Důležitý je tvar objektu – ideálně obdélníkový nebo lehké eLko, někdy povolí i tvar do písmene U. Úřadům se nelíbí např. čtvercový půdorys domu. Velmi důležitý je i sklon a styl střechy. Většinou musí být střecha sedlová, třeba pultovou střechu si nedokážu v CHKO představit. Často by vám neprošel ani bungalov, požadují dům na patro a ideálně, aby byl symetrický. Někdy v CHKO také trvají na tom, že objekt musí být poloroubenka, tzn. část bude roubená a část bude zděná. Mnohokrát jsou i stanovené poměry stran (např. 3:1).“

Pozor na oplocení i výsadbu na vaší zahradě

Velmi často řeší CHKO i oplocení domu. Není možné, aby byl součástí roubenky dvoumetrový betonový plot, nýbrž klasický plaňkový (horizontální, vertikální) plot.

Správa CHKO také klade důraz na detailní výpis (v textové části dokumentace pro stavební povolení) výsadby konkrétních dřevin a rostlin – musí být pouze místní, nikoliv nepůvodní či tropické.

Co se týká terénních úprav pozemku, je možné je provádět jako kdekoliv jinde.

„Už jsem se setkal i s tím, že je problém s podsklepením. V některých případech nemůže být vůbec suterén, byť by byl pozemek ve velkém svahu.“

Typové projekty a výstavba v CHKO

Jak si jistě správně domyslíte, výstavba typového projektu v CHKO není tak úplně možná. Pokud by tedy nebyl daný typový projekt navržený výhradně podle regulativů daných CHKO v České republice.

„Rodinné domy, které stavíme, jsou vždy individuální. Typové domy jsou jen pro inspiraci, aby klienti viděli, jaké jsou možnosti. Nikdy jsme nestavěli roubenku v CHKO podle typového projektu. Každá oblast má různá pravidla. CHKO si diktuje samotný návrh domu.“

Mockrát děkujeme panu Koudelkovi za rozhovor pro portál Dřevostavitel a všechny informace i zkušenosti o problematice výstavby v CHKO. 

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
13.09.2023

Photocredit: Lukáš Malý (wikipedia.org) a Martin K. (se souhlasem)

4

Roubenka v Karlově: Co obnáší stavba dřevostavby v srdci Jeseníků?
Roubenky jsou krásné nejen na pohled, ale i pro život. Přečtěte si rozhovor s majiteli, kteří si roubenku postavili a podělili se o své zkušenosti z výstavby. A co by příště udělali jinak?

Vždy si chtěli postavit víkendový dům na horách. Jak to dopadlo?
Přečtěte si příběh a zkušenosti lidí, kteří toužili po víkendovém domě v horách. Rozhodli se nerekonstruovat starý dům, ale postavit si úplně nový. Postavit si dům v CHKO nemusí být takový problém! Přečtěte si, jak na to.

Aleš a Lucia: Postavili jsme si rodinný dům u Zlína se sadem a výhledem
Postavili si jednoduchý rodinný dům s krásnými výhledy, velkou zahradou a vlastním sadem. Podívejte se, jak jak si Aleš a Lucia žijí na Zlínsku.

Navzdory snům o skromném bungalovu mají luxusní roubenku. Výsledku nelitují
Navštívili jsme roubenku z masivního borovicového dřeva, kterou si Gabriela s Martinem nechali postavit na Šumavě. Má úchvatný interiér, který si majitelka sama navrhovala. Jaké jsou jejich zkušenosti se stavbou dřevostavby a bydlením v roubence?

Rekonstrukce RD stála majitele 6 mil. Na pozemku má klenot Jizerských hor
Majitel nakonec přesvědčil správu CHKO v Jizerských horách a zrekonstruoval si dům za 4,5 mil korun. Stojí na samotné hranici pozemku.

Augustová a Bečvář nás přivítali v jejich nové dřevostavbě. Postavili si ji svépomocí
Slavná moderátorka ČT, Marcela Augustová, si se svým manželem Tomášem Bečvářem postavila dřevostavbu v CHKO pod Ještědem. Čím se podle nich liší bydlení ve zděném a dřevěném domě?

Valašská roubenka, které stačí na vytápění jen 1 koš dřeva denně
Sympatičtí manželé si v beskydských kopcích nechali postavit roubenku z borovicového dřeva. Vytvořili úžasnou stavbu na magickém místě, kde lišky dávají dobrou noc. Prohlédněte si ji s námi.

Neznalost územních regulativů lidem bydlení značně prodražuje
Říká se, že pravidla jsou od toho, aby se porušovala. Minimálně v jednom případě se to však může vymstít. Řeč je o souboru pravidel, který jsou široké veřejnosti poměrně málo znám a lidé se díky němu z nevědomosti často dostávají do problémů.