Porovnali jsme bydlení tří generací – dědeček, otec a syn. Zjistili jsme, proč se důchodcům žije nejlépe

Změna je život

Životní styl a požadavky na bydlení se za posledních pár desítek let poměrně změnily. Na základě rozhovorů se třemi muži, Josefem, Petrem a Martinem, vyplynuly zřejmé generační rozdíly a to např. v požadavcích na soukromí. Dříve se stavěly velké vícegenerační domy, kde mohlo bydlet více rodin (většinou 2–3) pospolu. Dnes už se s takovou výstavbou téměř nesetkáme, neboť mladé rodiny usilují o větší soukromí. Dalším generačním rozdílem jsou i nároky na prostor, které byly dříve poměrně malé (malá kuchyně, malý obývací pokoj, menší koupelny atd.). Dnes se novostavby navrhují především otevřené – velký obývací pokoj je propojený s kuchyní a jídelnou. V neposlední řadě jsme si jistě všichni povšimli obrovského skoku v modernizaci – od manuální práce až k chytré domácnosti ovládané přes telefon.

Dědeček postavil

V zajímavém rozhovoru prozradil pan Josef mnoho informací z doby, ve které stavěl svůj první a poslední rodinný dům. S výstavbou začali v roce 1978 a o dva roky později ji dokončili. Kompletní náklady na stavbu tak činili zhruba 400 000 Kčs. Pan Josef v té době nosil domů výplatu v hodnotě 4 000 Kčs a jeho paní okolo 1 000 Kčs. Josef v rozhovoru také sdělil: „Šetřili jsme každou korunu, na stavbu chodili pravidelně a se stavěním nám pomáhala celá rodina. Tehdy mě ani nenapadlo, že by nám dům postavila nějaká firma.“

Výstavba svépomocí tak byla jasnou volbou. Měli levnější materiál, nicméně byl omezený výběr. Svůj dům si vybrali v časopisu a udělali v něm pár úprav. Ani v oblasti vytápění si nemuseli příliš vybírat mezi systémy, jak mimo jiné uzavírá Josef: „Tehdy jsme neměli topení v zemi ani ty rekuperace, jak má dnes vnuk, bylo to daleko jednodušší – koupili jsme kamna na dřevo a bylo.“ Jejich rodinný dům má tedy předsíň, halu, dvě kuchyně, dvě jídelny, dva obývací pokoje, tři chodby, dvě koupelny, dvě samostatné toalety, dva dětské pokoje, dvě ložnice, dvě spíže, prádelnu, dílnu, kotelnu, garáž a sklep. V zahradě mají ještě hospodářské stavení pro dobytek.

Otec rekonstruoval

Petra v životě potkalo „štěstí“. Po prarodičích své ženy zdědili starší dům, takže si nemuseli lámat hlavu s hledáním a nákupem stavebního pozemku. Rodinný dům byl ve špatném stavu, nicméně statika i tepelně izolační vlastnosti domu byly na dobré úrovni. „V domě byly staré podlahy, které jsme museli vymlátit. Chtělo to udělat i nové rozvody, opravit střechu, kuchyni a o koupelnách ani nemluvě. Např. namísto chlívku jsme si udělali prádelnu a propojili jsme ji s domem zimní zahradou,“ popisuje v rozhovoru. Jejich rodinný dům rekonstruovali od roku 1997 do roku 2001.

Dnes se snaží rodinný dům neustále modernizovat. Jejich děti už jim vyletěly z hnízda a tak si jejich pokoje předělali na šatnu a pracovnu, přičemž tam zanechali postele pro příležitostné přespání. „Co se týče vytápění, museli jsme v té době přejít na moderní způsob. Topíme tedy krbovými kamny, vodovodním podlahovým topením a kotlem na dřevo. Můžeme topit i plynem, ale tuto možnost využíváme, jen když se nám nechce topit dřevem, takže málokdy.“ Jejich rodinný dům má předsíň, dvě chodby, kuchyni, obývací pokoj s jídelnou, dvě koupelny, dvě samostatné toalety, dva dětské pokoje, ložnici, prádelnu a kotelnu. Navíc mají prostor v podkroví na sezónní věci.

Syn investoval

Petrův syn Martin se rozhodl začít s výstavbou svého domu ve 24 letech, načež kolaudace proběhla v roce 2025. Novostavbu 5kk si nechal postavit na dokončení a finální částka tak lehce překročila 6,5 milionu korun (bez stavebního pozemku). „Chtěl jsem investovat do komfortu a chytrých technologií. Zastávám názor, že když už se něco dělá, tak by se to mělo dělat pořádně. Do rekonstrukce domu se příliš nehrnu,“ popisuje v rozhovoru. Svůj dům vytápí akumulačními krbovými kamny, elektrickým podlahovým topením a tepelným čerpadlem plus má v domě ještě instalovanou rekuperační jednotku.

„Ceny dnešního bydlení jsou velmi vysoké, kdyby mi rodiče nekoupili stavební pozemek, hypotéku bych s ženou nedostal,“ pokračuje. Se svou ženou si vybrali typový dům z katalogu. Uvnitř je předsíň, chodba, obývák spojený s kuchyní a jídelnou, dva dětské pokoje, ložnice, pracovna, koupelna a samostatné WC. Přáli si i garáž, ale na tu jim bohužel nezbyly finance.

Na otázce ‚komu se dnes žije nejlépe‘ se všichni tři muži shodli. Diskuze byla dlouhá, nicméně závěr je stručný. Nejlépe se žije Josefovi, neboť si užívá své žití bez moderních technologií v domácnosti. Martinovi přijde jeho dům příliš náročný na údržbu a také odsuzuje rozhodnutí svého otce investovat veškeré peníze do rekonstrukce starého domu namísto toho, aby si postavil svůj nový. Petrovi se naopak nelíbí dům jeho tchána, neboť je zbytečně velký. Josef naopak přiznal, že by si v moderní novostavbě neporadil s technologiemi. Ve zrekonstruovaném domě by také žít nechtěl, neboť jak sám dodává: „Tím, že jsem si stavěl dům sám, vím, z čeho je postavený a co od něj můžu čekat. V případě rekonstrukce kupujete zajíce v pytli.“ Jeho zeť i vnuk nakonec uznali, že jako jediný z nich si na své bytí nikdy nestěžoval.

Poznámka redakce – kvůli zachování soukromí těchto tří mužů jsme v článku použili ilustrační fotografie. Výjimkou jsou dokumenty pana Josefa, ty jsou od jeho rodinného domu.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který probíhá 23. – 25. května 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.