Platby za energie v bytech jsou často vyšší než v rodinných domech. Situace se značně otočila

Těžké rozhodnutí, z něhož není návratu

Zda prožít svůj život raději v bytě panelového domu a nebo se pokusit o pořízení či stavbu rodinného domu, je poměrně složitá otázka. Zkušenost ukazuje, že k rodinným domům se vrací zejména lidé, kteří vyrůstali na vesnici a poté se odstěhovali do města. Typicky kvůli studiím. Poté, co ve městě zůstali a založili rodinu, touží opět získat prostor a soukromí svého bydlení. A to nabídne pouze vlastní rodinný dům s vlastním pozemkem. Naopak lidé, kteří celý život strávili v paneláku, v něm obvykle nemají problém pokračovat i dál. Pokud to ovšem nezmění děti.

Dítě u televize vs. dítě zahradě

Děti často lidem obrátí život vzhůru nohama a právě jejich příchod mnohdy i ty zatvrzelé lenochy, kteří preferují komfort bytového domu, změní v dobrodruhy toužící po rodinném domě. Rodinný dům umožňuje bez problému vypustit děti ven, kde mohou trávit svůj čas, aniž by jim věnoval rodič zásadní pozornost. To byt panelového domu nikdy neumožní. Lidé z paneláků proto tráví čas s dětmi na městských hřištích v ohrádkách, kde je dozorují. V horším případě a v zimním období, se pak přesouvá život více domů do tzv. „králíkárny“, jak jsou paneláky občas pejorativně označovány. Což o to, každému dle jeho gusta. Co však si lidé obvykle neuvědomí je, že bydlení v rodinném domě by je možná vyšlo paradoxně levněji.

Socialismus dopadne vždycky stejně

První podstatou hospodaření s energiemi ve vlastním rodinném domě je pravidlo, že co si spotřebuju, to si zaplatím. To nutí obyvatele přemýšlet nad náklady za energie a chovat se úsporně. Naproti tomu bytový dům, který je obvykle veden skrze SVJ, jehož úkolem je pokud možno vyhovět všem a nikoho moc nenaštvat, takovou snahu nemá. V bytovém domě navíc dochází často k přerozdělování nákladů mezi jednotlivé byty a to bere vítr z plachet snahám o úspory. Situace, kdy majitelé bytu šetří za topení tím, že se nechávají tzv. vytápět svými sousedy, jsou pak poměrně běžné. Energetické hospodaření však není jen o topení. Je to o spoustě dalších složkách energií.

Plyn, elektřina, voda, teplo

Každá stavba má určitou energetickou ztrátu, která se vyjadřuje pomocí MWh ročně. V případě nezatepleného vícegeneračního domu jsme se dříve mohli pohybovat v energetické ztrátě někde kolem 40 MWh ročně. Dnešní moderní rodinné domy, které se staví již od základu s využitím moderních izolačních materiálů, dosahují v podstatě desetkrát lepších výsledků. Není žádnou výjimkou, kdy moderní rodinný dům s izolačním trojsklem v oknech a s kvalitní (například dřevovláknitou) izolací, dosahuje tepelné ztráty jen kolem 5 až 6 MWh ročně. A matematika v tomto směru hovoří naprosto jasně. Pokud máme desetkrát menší energetickou ztrátu, máme také desetkrát menší náklady na vytápění. To je první z řady důvodů, proč majitelé domů mnohdy platí na složenkách za energie značně menší částky, než majitelé bytových jednotek.

Energie, kterou lze získat zcela zdarma

V případě vlastnictví rodinného domu je možné nejen ušetřit na výstupu, tedy na tom, co platíme dodavatelům energií, ale také na vstupu. V tomto případě se pak jedná zejména i instalaci fotovoltaického systému, který v dnešní době už lze pořídit za poměrně slušné peníze. Dobře navržená fotovoltaika na střeše rodinného domu dokáže zajistit takřka energetickou soběstačnost co se týče provozu elektrických spotřebičů v domě. Pokud pak k vytápění domu využijeme například kotel na dřevo, dostáváme se nákladově ve srovnání s bytovou jednotkou na víc než zajímavá čísla.

Vodné a stočné? Tak to vůbec

U rodinného domu jsme velmi snadno schopni zajistit si soběstačnost i na úrovni hospodaření s vodou. Vodovodní řád může být vcelku snadno nahrazen vyvrtáním studny nebo hloubkového vrtu, ze kterého můžeme čerpat pitnou vodu. Jsme také schopni hospodařit s dešťovou vodou a využívat ji například ke splachování toalety. Stejně tak z hlediska platby za kanalizaci jsme schopni si zřídit vsak pro dešťovou vodu či kompletní systém hospodaření s odpadní vodou pomocí čistírny odpadních vod, kterou si lze na pozemek pořídit za pár desítek tisíc korun.

Když se člověk trochu nadře, může žít skoro zadarmo

Zajistit si soběstačnou domácnost samozřejmě vyžaduje určité úsilí. Asi každý, kdo bydlí v rodinném domě ví, jaké to je starat se o provoz domu a dělat na něm nutné udržovací práce. Stejně tak zajištění energetické soběstačnosti je věcí úkonů, které stojí čas a práci. Na druhou stranu ale lze tímto způsobem velmi snadno řešit závislost na dodavatelích energií a surovin, jejichž cena mnohdy kolísá a může domácnosti stresovat. Ve chvíli, kdy jsme schopni převzít velkou část odpovědnosti do svých rukou, stres jde stranou. Již v tuto dobu se v Česku nachází nemalé množství domácností, kterým se formou rodinného domu povedlo dosáhnout absolutní soběstačnosti a nezávislosti na dodavatelích. Takové domácnosti pak mimo povinné nemovitostní daně neplatí v podstatě žádné další poplatky za své bydlení. Investice vložené do zřízení takového ostrovního systému se pak v horizontu několika let majitelům vrací a od té chvíle jsou v zelených číslech. Hodnota svobody a nezávislosti je pak nevyčíslitelná.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 23. – 25. května 2025. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.