Nejstarší roubenka v Čechách oslavila už 470. narozeniny!

Co napověděl vysoký strop?

Lidi z odboru památkové péče roubenka upoutala. Především její vysoký strop. Napověděl, že by mohlo jít o stavbu s dýmnou jizbou. Co si pod tímto zvláštním názvem představit? V chalupě, která takovou jizbu měla, se netopilo v kamnech. Hospodyně zde připravovaly pokrmy přímo na otevřeném ohništi.

Fotogalerie:

i Foto: Ewwwa, Wikipedia, Juandev (Wikipedia Commons CC BY-SA 3.0)

Určitě vás teď napadne otázka: A co kouř? Kam se poděl? Ten tvořil zhruba metrový pás u stropu. O tuto výšku byl pak strop zvednutý. Štítová zeď roubenky obsahovala i malinké okénko, které sloužilo jako větrací otvor. Kouř šel tudy ven a zároveň tudy mohl dovnitř čerstvý vzduch. Otvorů bývalo i více.   

Jak se vyhnout placení daní 

Mimochodem, chalupy s dýmnou jizbou byly u nás hodně populární. Víte proč? V roce 1676 zavedl císař Leopold I. placení daně z komínů. Platit musel každý, kdo měl u chalupy komín, který trčel nad střechu. Stavení s dýmnou jizbou žádný komín nepotřebovalo. Navíc postavit zděný komín bylo finančně pěkně nákladné. Mnohdy vyšel dráž než celá roubenka! Další důvod, proč lidé raději zůstávali u otevřeného ohniště.   

Překvapivý výsledek analýzy

Ale zpátky do Rtyně. Památkáři na základě svého podezření, že jde o opravdu unikátní stavbu, informovali majitele, kteří plánovali chalupu zbourat. A nařídili průzkum. Do trámů nechali navrtat sondy. A co se dělo potom, to překvapilo i je samotné. Dendrochronologická analýza dřeva prozradila, že trámy byly pokáceny v letech 1547–1548! To nikdo nečekal. Samotní majitelé ani netušili, že mají před sebou tak unikátní chalupu. Rozhodli se proto jinak. Společně s památkáři chalupu upravili a interiér se snaží přiblížit původní podobě.

Mládež spala na lavici 

Jak ale taková roubenka s dýmnou jizbou v polovině 16. století mohla vypadat? Nábytkem zrovna nepřekypovala. Postačit musel velký stůl a několik lavic kolem něj – obvykle v koutě naproti ohništi. Tam se scházela rodina k jídlu. Dále tu byly lavice podél stěn a postele. Do nich večer složili hlavu dospělí, mládež většinou musela vzít zavděk poležením na některé z lavic u zdi. Dál nádoby na obilí a truhly. A samozřejmě nechybělo zmiňované otevřené ohniště. Dnes ho ovšem ve rtyňské chalupě nahrazuje replika kamen.

Ještě starší trojice

Velmi starých roubených staveb je u nás ostatně více, pocházejí už z konce 15. století. Ve Vítějovicích na Prachaticku je roubená světnice datovaná do let 1490–1492.  Saky u Slaného se chlubí světnicí z nehraněných kuláčů, pokácených už roku 1494. A konečně do třetice, ve Vračovicích u Vysokého Mýta je zděné stavení, které ukrývá roubené jádro. Kmeny jedlí, z nichž je vybudováno, pocházejí už z roku 1538. I zde kdysi bývala dýmná jizba. U této trojice staveb jde o dochované světnice či roubené jádro. V případě rtyňského stavení ale máme celou zachovalou chalupu. Prohlédněte si tyto stavby v naší fotogalerii.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.