Na stará kolena nový dům – proč se tak rozhodli a jak se jim žije?

Navštívili jsme moderní bungalov postavený v malé vesnici na Moravě u Prostějova. Majitelé si ho nechali postavit na stáří. Jejich původní dům byl už příliš velký a první patro takřka nevyužívali. Nový domov mají dokonale promyšlený, majitelka Iveta totiž myslela i na ty nejmenší detaily. Zkrátka přesně věděla, co chce. Prohlédněte si její dům do detailu v bohaté fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: Vít Kobza ml., Se souhlasem majitelů Ivety a Michala

Paní Iveto, jak to celé začalo?

Náš rodinný příběh je jako nějaké science fiction. Žili jsme spolu s manželem spokojeně osmadvacet let. Bydleli jsme ve městě, přímo v centru. Měli jsme krásný byt s vysokými stropy, ve kterém jsme vychovali dva syny. Všechno bylo báječné. Jak už to ale někdy v životě bývá, pak jsme se s manželem rozvedli a žili jsme každý sám. Dali jsme si takovou pětiletou pauzu. Byli jsme ale vždycky hodně spjatí, tak jsme se pak dali zpátky dohromady. A náš nový společný začátek byl v našem prvním domě, který je ve stejné ulici o pár kroků vedle. My jsme totiž za posledních pět let, co jsme zpátky spolu, postavili už dva domy.

To je slušný výkon! Jaký byl váš první dům?

První dům začal stavět manžel se synem. Byl rozestavěný, když jsme se k sobě vrátili. Já jsem pak částečně stavbu převzala, a to ve fázi, kdy tam byly jen obvodové zdi. Plán se najednou změnil. Neměli tam bydlet jen dva muži, ale ještě navíc i jedna generálka (smích). Takže se tam hodně věcí předělávalo. Měli jsme to krásné. Na zahradě byla i venkovní kuchyně s udírnou, celé léto jsem mohla vařit venku. Nic nám nechybělo.

Proč jste se tedy rozhodli přestěhovat?

To se celé semlelo velice rychle a spontánně. Manžel chtěl koupit malý pozemek ve stejné ulici, aby na něm mohl postavit garáž a dřevník. Patřil jednomu sousedovi, který ho celé tři roky nechtěl prodat. A potom zničehonic jeden den řekl, že pozemek prodá. Tak jsme ho koupili. Vypadalo to tu hrozně, nedaly se ani otevřít vrátka, jak to tu bylo zarostlé. Všude byl nepořádek a stála tu stará ruina, bývalá hospoda.

Ve stejné době nám syn oznámil, že bude s přítelkyní stavět vlastní dům. A pak najednou přišel odněkud nápad a uhnízdil se mi v hlavě. Napadlo mě, že by se na ten nový pozemek možná vešel menší domek jen pro nás dva.

Co na to říkal váš muž?

Trvalo mi asi týden, než jsem ho přemluvila, že budeme stavět ještě jeden dům. Dal mi požehnání, ale řekl, že už se v tom nechce angažovat, ať si to řeším sama. Tak jsem se toho chopila. Během jednoho týdne jsem oslovila realitku, za dva dny se původní dům nafotil, během dalších dvou dnů byl v nabídce na webu a hned první zájemci ho koupili. Takže se dá říci, že během týdne od toho bláznivého nápadu jsme prodali původní dům. Vůbec jsme nečekali, že to půjde tak rychle. Chtěli jsme si spíš vyzkoušet, jestli je dům vůbec prodejný, ale byl pryč okamžitě.

To je neuvěřitelné tempo! Jak jste stihli tak rychle vyřešit nové bydlení?

Během měsíce jsem vymyslela, jak bude nový dům vypadat. Nemám žádné chytré programy, takže jsem to dělala laicky, v ruce a na papíře. Ale celý návrh jsem si udělala v podstatě sama. Bydleli jsme tou dobou ještě ve starém domě, noví majitelé na nás naštěstí časově netlačili. Ale finanční limit tam byl. Za peníze, za které jsme prodali původní nemovitost, jsme museli postavit celý nový dům.

Virtuální prohlídku celého domu natočenou pomocí 360° kamery si můžete prohlédnout zde:

Moderní bungalov na stáří – 360° videoprohlídka domu

Jaké byly vaše požadavky na nový dům? Byly jiné než u první stavby?

Od malička jsem snila o domě do „U“. To se na tuto parcelu ale absolutně nemohlo vejít. Další varianta byl tvar do „L“, což by ale přineslo taky více škody než užitku. Takže poslední variantou byl jednoduchý obdélníkový bungalov. Měla jsem v hlavě jasné požadavky. Chtěla jsem:

• jednu velkou společnou místnost, kde se můžeme všichni potkat, protože jako rodina držíme hodně pohromadě;
• šatnu a ložnici;
• dvě oddělené koupelny
• a blízký kontakt s přírodou, což se povedlo skvěle. Dveře na terasu máme skoro pořád otevřené, takže jsme venku a na vzduchu.

Všechny moje představy to naplnilo. Když jsme dělali první dům, bylo to jiné. Tady už jsem věděla, že zůstaneme, že už končím se stavěním. Takže jsem víc myslela na to, že tu budeme bydlet i ve stáří.

Dispozice domu

Ze zádveří se na pravé straně vstupuje do technické místnosti a koupelny se záchodem a mini umyvadélkem (pro malá vnoučata). Z koupelny se dá vyjít i rovnou ven na zahradu, to pro případ častých zahradních party. Dále se ze zádveří vchází do hlavní obytné místnosti, kde je kuchyně s několikametrovým pultem. Je víceúčelový a šikovně v sobě ukrývá i pracovní koutek. Dále je v místnosti jídelní kout, obývací sezení s bio krbem a velkými posuvnými dveřmi na zahradu, které příjemně propojují interiér s venkovní přírodou. V zadní části domu se nachází druhá koupelna, pokojíček pro vnoučky a hosty a ložnice s prostornou šatnou. Na pozemku je ještě garáž (také dřevostavba) a kůlna na nářadí. Půdorys si můžete prohlédnout zde.

Pojďme zpátky k pozemku. Jaké úpravy jste na něm museli dělat?

Pozemek se proměnil k nepoznání. Bývala tu stará stavba, kterou jsme srovnali se zemí. Vyvezli jsme odsud hromady nepořádku. Přípojky na elektřinu a kanalizaci tu byly, jen jsme nevěděli kde. Dokumentace u takových starých staveb často neexistuje. Takže jsme se tu prohrabovali blátem a hledali. Objevili jsme je u souseda pod betonem, ani nebyly označené.

Jak to bylo s vodou?

Studna na pozemku byla, ale převrtávali jsme ji. Vodu využíváme hlavně na zalévání zahrady. Obsahuje ale více železa a manganu, takže nám špiní omítky. Usazuje se na nich totiž rez. Budeme do budoucna muset vymyslet, jak to vyčistit.

Pak přišel na řadu asi výběr firmy. Pro koho jste se rozhodli a proč?

Šli jsme na jistotu, dostali jsme doporučení od mého synovce na jednu firmu, kterou dobře zná. Věděli jsme, že lidé z této firmy mají dobré zkušenosti. A synovec zná dobře i mě a ví, jaký jsem puntičkář. Určitě by mi nedoporučil někoho nespolehlivého. A musím říct, že firma opravdu brala celou stavbu hodně zodpovědně. Ve všem mi vyšli vstříc, byla radost s nimi stavět.

Stavební povolení jste si řešili sami?

Ne, zajišťovala nám ho firma. Naštěstí nebyly vůbec žádné problémy. Spíš sousedi se pozastavovali nad tím, proč jsme si neudělali sedlovou střechu, když ji mají všichni kolem nás. Ale stínili bychom tím ostatním domům, což jsem nechtěla. Díky této stavbě jsme totiž přišli na to, že máme skvělé sousedy, které jsme do té doby neznali. Jsme teď hodně v kontaktu, podnikáme společné akce a někdy jim dokonce hlídáme děti. Myslím, že i oni jsou vděční za to, jak jsme to tu zkultivovali.

Jak pokračovala stavba dál?

V prosinci udělal manžel základy, 16. února přijela firma. Stěnové panely byly hotové za pár dní, pak se dělala střecha a garáž. Kompletní hrubá stavba stála během týdne. Stavbu jsem si fotila průběžně každý den (fotky z výstavby si můžete prohlédnout ve fotogalerii). Za tři měsíce, přesně na den, nám firma předávala hotový dům. 

Takže realizace probíhala stejně rychle jako celé vaše rozhodnutí?

Ano, ale byly to pro mě měsíce bezesných nocí. Spávala jsem asi jen tři hodiny denně. Měli jsme výhodu, že stavba probíhala hned vedle a mohli jsme ji každý den kontrolovat. Ráno jsem se tam vždycky po cestě do práce zastavila, zkontrolovala nové věci a předala informace, které bylo potřeba. Oni na mě zase nahrnuli nové úkoly, já je přes noc zpracovala, ráno předala… A takhle pořád dokola. Nevyspala jsem se sedm měsíců, když počítám i plánování a dodělávky.

S firmou jste byli spokojení? 

Realizační firma tady odvedla naprosto úžasnou a precizní práci. Budu je blahořečit do konce života. Manžel se dlouhá léta pohyboval ve stavebnictví a sami jsme za ten život stavěli už několik domů a bytů, takže víme, jak to chodí. Ale spolupráce s nimi byla úžasná. Byli se mnou trpěliví, neznali slovo problém a vše brali jako výzvu. Já jsem trošku postižená „dokonalismem“ (smích), ale práce s nimi pro mě byla pohlazením na duši. Vždy, když jsem si vymyslela něco speciálního, vyšli mi vstříc a byli schopni se i obklopit lidmi, kteří moje požadavky dokázali zrealizovat.

Proč jste se rozhodli pro dřevostavbu?

Nastudovala jsem si všechny benefity i rizika dřevěných staveb. Když jsem si přečetla, co dřevostavby umí, a jak fungují, neviděla jsem jediný důvod, proč bych měla stavět dům z cihel nebo tvárnic. Ale zásadní pro mě zůstala rychlost výstavby. 

Váš předchozí dům byl z cihel. Vnímáte teď nějaký rozdíl?

Není to rozdíl, je to jen v psychice lidí.

Stavěla vám firma dům na klíč?

Ano, jen koupelny a kuchyň jsem si dodávala sama. Po nocích jsem seděla a vybírala obkladačky a sanitu. Existují různé nové technologie, všechno jsem si to zjišťovala. A podlahy dělal manžel, v tom se orientuje dobře.

Stavěli jste si dům na stáří. Je bezbariérový?

Ano, máme bezbariérový dům bez prahů. Původní požadavek byl mít bezbariérový vstup i ven na zahradu, ale to nakonec ztroskotalo to financích.

Co dalšího je specifické na vašem domě?

Když se sejdeme s celou rodinou, je nás patnáct, a bez problému se sem poskládáme. Všechno je takové nafukovací: rozkládací stůl, průchod na zahradu s dalším prostorem, kuchyňský pult. Ten když mi poprvé přivezli, tak jsem se opravdu bála, že jsem to s jeho velikostí přehnala. Teď jsem za něj ale vděčná. Stojí kolem něj vždy každá návštěva, hezky to stmeluje. A když na něm dělal švagr nádivku do krocana, byl pult skoro malý!

Zrcadlo v kuchyňské lince úžasně zvětšuje prostor. Odrazovali mě od toho kvůli údržbě. Ale když tam dáte sklo, tak to musíte leštit úplně stejně. Taky šatna je skvělá – nejsou potřeba skříně. Zavřete dveře a je uklizeno. A každý máme svoji koupelnu, což oceňuji.

Když jsme u té údržby domu, jak ji zvládáte?

Tento dům je mnohem pohodlnější a méně náročný na údržbu, než byl náš první dům. V domě není nic navíc. K tomu ale asi člověk musí dospět časem. Zbavit se zbytečných věcí kolem sebe. Mám ráda pořádek a čistotu. Ale dneska už víc chápu, že není potřeba uklízet stále dokola. Už se třeba neobklopuju takovými věcmi, které vím, že budu muset pořád utírat od prachu a podobně. Žiju se zvířaty, máme kocoura a psa, takže snadná údržba pro mě byla zásadním kritériem.

Jak dům vytápíte?

Máme elektrické podlahové topení od české firmy Fenix. Výhoda je, že se ovládá pohodlně přes tablet. Tepelná pohoda je tu úžasná. Mám porovnání se zděným domem, kde byla hlavním zdrojem tepla krbová kamna. Bylo krásné dívat se do ohně a mít přirozené teplo. Ale tady to cirkuluje rovnoměrněji, což je pocitově mnohem příjemnější. V bývalém domě byla v odlehlých koutech zima.

Taky máme biokrb. Nechtěla jsem už ten klasický kvůli komplikované údržbě, ale oheň jsme si přáli, rádi do něj koukáme. Biokrb má přirozené plamínky a funguje i jako radiátor. Dále máme dva bojlery na teplou vodu.

Na kolik vás přijdou měsíční náklady?

Vše je na elektřinu a za tu zaplatíme měsíčně zálohu 2500 Kč. Minulý rok jsme nemuseli nic doplácet, a to tu jela ještě na stavbě míchačka (dělaly se betonové ploty) a na zahradě teď jede vířivka. Můj reálný odhad je, že se do budoucna vejdeme do 2000 Kč za měsíc.

A v létě? Nepřehřívá se vám dům?

I v parném létě jsme měli pořád otevřeno na zahradu a trávili většinu času venku. A přesto bylo v domě příjemně. Klimatizaci si ale ještě chceme dodělat. A v ložnici je na spaní akorát. Navíc je večer úplně nádherně prozářená sluncem. Což je náhoda, až do takového detailu jsem to domyšlené neměla.

Splnila stavba vaše očekávání?

Naprosto.

Chystáte se ještě na nějaké dodělávky?

Co se týká domu, tak ne. Ten je plně funkční. Od té chvíle, co nám předala firma hotovou stavbu, jsem nemusela nic řešit. Dodělávat budeme jen nějaké drobné věci v interiéru.

Udělala byste dnes něco jinak?

Ano, jedinou věc, kterou jsem nezvládla uhlídat, jsou sítě proti hmyzu. Nevejdou se do kapsy mezi okna a žaluzie. Budou se muset udělat dodatečně a budou předsunuté. Ale co se týká stavby, nepřišla jsem na jediný problém. Tady není chyba. U bývalého bytu jsem zažila stavbu hrůzy, takže opravdu mám s čím srovnávat.

Co byste poradila lidem, kteří se teprve chystají stavět?

Spousta lidí neví, co chce. A to je podle mě nejhorší. Pro ně samotné i pro realizační firmu. Já si říkám, proč takoví lidé vůbec staví, když se ani neumí rozhodnout, co chtějí. Takže určitě aby si dopředu rozmysleli, co od toho vlastně očekávají. Podle mě jsou důležité dvě věci: aby byl dům funkční a aby se v něm člověk dobře cítil. Zkrátka to vyladit přesně podle jejich potřeb, aby byl dům funkční pro jejich bydlení a život. A nebát se stavět znovu, když se ty potřeby třeba změní.

Mockrát děkujeme majitelům za návštěvu a rozhovor a přejeme jim spokojené bydlení v jejich krásné nové dřevostavbě.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.