Levné střechy z USA válcují tradiční krovy. A to nejen cenou

Střešní konstrukce z Ameriky si našla v Česku své místo

Řeč není o ničem jiném než o dřevěných příhradových vaznících. Ty původně vznikly v 50. letech minulého století v USA, ale brzy našly široké uplatnění i u nás. Příhradový vazník (pro ty, kteří nejsou oboru znalí) je lehký typ konstrukce, který je tvořen spodním a horním pásem. Vnitřní plocha vazníku je vyplněna příhradovinou, neboli diagonálami a svislicemi, které utváří trojúhelníkové pole. Toto pole je jakýmsi charakteristickým prvkem všech vazníkových konstrukcí, přestože se tvar vazníku může pro jednotlivé typy střech lišit. Spoje dřevěných prvků jsou poté řešeny pomocí ocelových desek s prolisovanými trny, které utváří pevné spojení. To, že tento typ konstrukce z USA našel své místo i v české kotlině, má hned několik důvodů.

Fotogalerie:

i Foto: Ondřej P. (se souhlasem) a Wikipedia Commons CC, © Dřevostavitel, Se souhlasem majitelky dřevostavby, Jan Homola (se souhlasem)

Proč jsou vazníky stále používanější než tradiční krovy?

Oproti běžným střešním konstrukcím znamenají příhradové vazníky znatelnou úsporu dřeva. V průměru je na střechu vyrobenou z vazníků použito o 30 až 40 % méně dřeva, což má znatelný vliv na pořizovací cenu. Vazníky, na rozdíl od běžných krovů, nepotřebují středovou podporu. Jako takové mohou být přiloženy pouze k obvodové stěně s rozpětím až 35 m. Široká variabilita této konstrukce umožňuje využít vazníkovou střechu na zastřešení domu s téměř jakýmkoliv půdorysem a typem střechy. Nejčastější využití je u přízemních rodinných domů typu bungalov, ale i u průmyslových hal a komerčních obchodů. Nevýhodou vazníků je, že půdní prostor vzniklý z takto vyrobené konstrukce nelze využít k obytným účelům. Výroba vazníků je dnes čistě tovární záležitostí s vysokou mírou přesnosti, což má znatelný vliv na cenu a současně snižuje riziko lidské chyby.

Orientační cenu střechy z vazníků si můžete vypočítat v kalkulačce na vazníky.

Přejít na výpočet →

Opilý tesař aneb střecha bez chyb s přesností na milimetry

Nejprve je třeba určit, zda je vazníková střecha vhodná pro navržený objekt. V případě rekonstrukce střechy se u stávajícího objektu nejdřív provede zaměření obvodových stěn a následně se navrhne statické posouzení. U novostavby je proces jednodušší, neboť vazníková střecha vychází z příslušného projektu. Každý vazník je poté navržen a posouzen individuálně a je vypočteno zatížení střechy krytinou se zohledněním skladovacího půdního prostoru i sněhových podmínek v dané oblasti. Přeci jen je rozdíl, jestli se střecha z vazníků bude realizovat v oblasti Krkonoš nebo jižní Moravy.

Vzniklá projektová a výrobní dokumentace je poté zaslána do výroby, která je u většiny výrobců z velké části automatizována. Vazníky se vyrábí ze vzduchosuchého dřeva na automatických pilách, které si materiál nařežou a nakrátí na patřičné rozměry pod přesnými úhly s milimetrovou přesností. Prefabrikovaná výroba ve výrobní hale na počítačem řízených strojích dle přesného zadání rovněž eliminuje případné lidské chyby. Nařezaný materiál je následně ošetřen proti dřevokaznému hmyzu, houbám i plísním a poté smontován. Montáž střechy z vazníků je pak záležitostí pouhých několika hodin. Ostatně přesvědčit se můžete sami na fotkách v galerii.

Dřevěné příhradové vazníky: Proč stále častěji nahrazují klasický krov?

Cenu vazníkové střechy pomůže určit nová kalkulačka

Pokud uvažujete nad střechou z vazníků nebo si chcete porovnat cenu s nabídkou na jiný typ střešní konstrukce, můžete využít tuto kalkulačku. Po zadání čtyř základních parametrů: tvar domu, typ střechy, plocha střechy a její sklon, vám kalkulačka vypočte orientační cenu této konstrukce, která vychází z průměru aktuálních cen na trhu. Přesný návod, jak kalkulačku používat, naleznete v galerii nebo si ji rovnou můžete vyzkoušet zde. 

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.