Hlavně nenechat někoho vydělat. Taková je realita české vesnice

Pro korunu koleno provrtat

Tato naše schopnost se ale začíná pomalu měnit ve světě vývoje, nových možností a trendů. Z původní nutnosti postarat se sám o sebe a vše si sám vyrobit, protože nebylo zbytí, se pomalu začíná stávat spíše snaha ušetřit. Často ušetřit jen velmi málo za dosažení abstraktního pocitu úspory. Abstraktního? Ano, protože výsledek není dán jen cenou v penězích, ale také investovaným úsilím a časem. Mnozí se pak v takovéto konfrontaci logicky brání odpovědí, že si při takové činnosti odpočinou a něco nového se naučí. A mají pravdu.

Srovnání cen: vyvýšený záhon kupovaný vs. výroba svépomocí – postup

Vytrácí se racionální myšlení 

Pro někoho je problém postavit si vlastníma rukama dům, pro někoho jiného i vyměnit žárovku nebo odvzdušnit radiátor. Každý máme hranici dovedností někde jinde. Každý ale také máme nastavenou určitou hodnotu svého času. Ten můžeme využít buď k dané činnosti nebo k čemukoliv jinému. Ať už ho strávíme s rodinou a nebo v práci, v níž si dokážeme za daný čas vydělat více peněz, než kolik by nás stálo najmutí řemeslníků nebo firmy namísto kutilství svépomocí.

Zde ale nastává klíčový problém. Mnoho lidí si cenu svého vlastního času vůbec neuvědomuje. V pocitu, že ušetřili, jsou proto schopni se v hospodě chlubit kamarádům o své chytré úspoře, aniž by započítali desítky hodin, které dané práci museli věnovat a kterými se tak připravili o možnost alternativního příjmu nebo prostě o hodiny svého života. A jak víme, těch máme každý jen omezené množství.

Hlavně nenechat vydělat někoho jiného, to by tak hrálo

Velmi nezdravým aspektem je pak jakási zažitá představa, že já se budu mít dobře pouze v případě, že se někdo jiný bude mít hůř. Z toho plyne památná věta „přece ho nenechám vydělat“, která často podtrhuje rozhodnutí odmítnout externího dodavatele služby a preferovat činnost svépomocí. Pokud jsou motivací dotyčného opravdu jen pocity závisti, pak má problém. Nikoli však ekonomický, ale osobnostní.

Na vesnici jako za stara

Tradice svépomocných prací se logicky udržují více na vesnici nežli ve městě. Jednak ve městě není tolik příležitostí a možností k obdobným činnostem, a navíc jsou lidé ve městě často více orientováni na kancelářskou práci a, s nadsázkou řečeno, si (jak bylo zmíněno výše) nedovedou ani vyměnit žárovku. A to podstatné – jejich cena hodiny práce je často mnohem vyšší než na vesnici. Tam je naopak schopnost postarat se o sebe bez pomoci někoho jiného naprosto klíčová pro dosažení vnitřního pocitu soběstačnosti. Kde je ale ta zdravá hranice? A není právě toto důvodem, proč vesnice ekonomicky zaostává?

Až se venkov naučí spolupracovat, předběhne město

Ano, možná je to odvážná představa, ale potenciál venkova je skryt právě ve schopnosti spolupracovat a sdílet. Není nutné, aby měl každý vlastní drahé nářadí a aby byl každý schopen vykonávat všechny činnosti. To vše se můžou lidé sdílet mezi sebou, pomáhat si. Jakmile se v tomto český venkov posune, začne měšťákům, kteří „neumí vyměnit žárovku“, tvrdě šlapat na paty a životní úroveň půjde nahoru.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.