Karel se ženou si postavili vysněnou dřevostavbu v krásné přírodě Tyrolska

Nenechte si ujít:

Jak se veterinář ze Šumavy ocitl uprostřed tyrolských Alp? Co pana Karla při stavbě dřevostavby nejvíce překvapilo? Proč se rodina rozhodla pro dva samostatné domy vedle sebe? Je vyřízení stavebního povolení v Rakousku jednodušší, nebo složitější, než v Česku? A kolik stojí dřevostavba včetně pozemku v drahém Tyrolsku? To vše a ještě mnohem více se dočtete na následujících řádcích. Prohlédněte si také fotky překrásného domu uprostřed alpské přírody v naší fotogalerii.

Fotogalerie:

i Foto: ©archimos, Se souhlasem majitelů dřevostavby

Pane Karle, odkud pocházíte a co vás zaválo do Rakouska?

Původem jsem ze Šumavy. Stěhoval jsem se hodně za prací a prošel Česko, Německo i Švýcarsko. Pak jsem poznal svoji ženu Lisu, která pochází ze Salzburgu, a rozhodli jsme se společně zapustit kořeny v Tyrolsku. Cítili jsme se tu jako doma. Založili jsme tu společně firmu (jsme oba veterináři) i rodinu. Teď už máme dvě krásné dcerky.

Proč jste začali uvažovat o stavbě nového domu? 

Byl to proces. K rozhodnutí postavit si vlastní dům musí člověk dozrát společensky i finančně. My jsme si se ženou nejdříve založili ordinaci, což nás na jisou dobu finančně dost „vyšťavilo“. Takže jsme bydleli v bytě a následně v pronajatém domku. Až když k tomu dozrál čas, rozhodli jsme se pořídit si vlastní dům a začali jsme hledat to pravé místo.

Co pro vás bylo při výběru pozemku důležité?

Moje žena ani já nejsme městské typy. Máme velmi kladný vztah k přírodě a naším snem bylo mít takový domov, kde k ní budeme mít blízko a kde si můžeme odpočinout od lidí i od práce. Chtěli jsme taky, aby naše děti vyrostly bez tlaku moderní společnosti a nových technologií.

Jak hledání pozemku probíhalo?

Nebylo to úplně snadné, protože Tyrolsko je obecně velmi drahé. Původně jsme hledali starý statek či zemědělskou usedlost (postavený klidně před 300–500 lety), ale zjistili jsme, že je to nereálné. Samotná cena pozemku s usedlostí plus nákladná rekonstrukce byla nad naše možnosti. Stavební pozemky, které často vznikají převodem ze zemědělské půdy, jsou podle nás zase příliš malé (300–400 m²). Takže jsme došli k tomu, že ideální bude pozemek s nějakým starým domem, který buď zrekonstruujeme, nebo zbouráme a postavíme dům nový.

Měli jsme velké štěstí a nakonec jsme na soukromý inzerát našli nádherný pozemek v údolí Kaisertal s výhledem na Císařské hory. Podle nás je to nejkrásnější místo celého Rakouska a my se do něj hned zamilovali. Pozemek má 1450 m², je na kopci a pod okny se nám pasou krávy. V okolí je rozprostřeno asi 10 domečků, takže úplná samota to není, zároveň ale máme dostatek soukromí. Na pozemku stál domek ze 60. let se včelínem. Dům byl ale ve velmi špatném stavu, takže jsme jej rozhodli nahradit novostavbou.

Prohlédněte si fotky obou domů včetně půdorysů v naší fotogalerii.

Vyskytly se s vaším pozemkem nějaké problémy?

Ano, pozemek byl hodně podmáčený. Kdysi tu býval ledovec, který vytlačil vodu nahoru, a ta se tu držela. V podstatě tu bývaly mokřady. To jsme ale věděli, s tím jsme do toho šli. Pozemek jsme oddrenážovali, všude máme štěrk. Dali jsme si opravdu záležet na odvodnění, šachty na dešťovku byly součástí plánu. Takže i když vody tady bylo opravdu hodně, podařilo se nám ji odvést pryč a problémy nám nedělá.

Jak to bylo se stavebním povolením, kdo vám ho vyřizoval?

Stavební povolení jsme si vyřizovali sami. Trvalo to jen necelé dva měsíce a bylo to úplně bez problému. Za dva měsíce od podání žádosti nám přišlo poštou potvrzení a mohli jsme stavět. Tento proces je v Rakousku jednodušší než v Česku. Na některých místech v Tyrolsku je povinnost zachovat tradiční styl výstavby (balkony atd.), ale nás se to naštěstí nedotklo.

Proč jste se rozhodli zrovna pro dřevostavbu?

Od začátku jsme chtěli dřevo, jen jsme si nebyli jistí, jestli postavit srub, nebo zvolit jiný konstrukční systém. Nakonec jsme se po pár sezeních s architektem rozhodli pro CLT panely.

CLT panely: Vrstvené masivní panely, které voní dřevem

Věděli jste od začátku, že chcete dům navrhnout od architekta?

Ano, chtěli jsme individuální dům podle našich představ, což bylo splněno do puntíku. S architektem Bruno Moserem (pozn. red.: vítěz Architekt Award 2016) jsme si velice rozuměli a na všech důležitých věcech jsme se vždycky shodli. Co se týče samotné výstavby, na každou fázi (bourání, základy, dřevostavba) jsme si dělali výběrové řízení a dělala nám ji jiná firma. Dodělávky pak realizovaly malé lokální firmy. Architekt fungoval i jako stavební dozor a koordinátor řemeslníků.

Unikátní dřevostavba v České Kanadě inspirovaná severským stylem

Jak dlouho trvala samotná výstavba?

Kompletní výstavba včetně bourání trvala asi 7–8 měsíců. Hrubá stavba byla hotová za 14 dní. Přijely kamiony s celostěnovými panely, na kterých už byly vyřezané stavební otvory, a za pár dnů stála kostra obou domů.

Takže máte domy dva? Měli jste nějaké speciální požadavky při jejich návrhu?

Měli jsme poměrně konkrétní představu a díky tomu, že jsme s architektem byli na stejné vlně, šlo všechno velmi rychle. Chtěli jsme dva samostatné domy – v jednom žijeme a druhý slouží pro návštěvy. Takže když k nám přijedou na návštěvu rodiče, kteří jsou z daleka, můžou u nás pobývat delší dobu a oni i my máme patřičné soukromí. A v budoucnu můžeme zahradní domek případně pronajmout.

Co se týká interiéru, měli jsme požadavek, aby hlavní obytný prostor byl dostatečně prostorný a propojený. Chtěli jsme velkou kuchyň, protože moje žena dobře a ráda, s velkým jídelním stolem, u kterého se všichni setkáváme. Pak jsme si přáli malý obýváček v horním patře, který bude sloužit pro odpočinek a relax s knihou nebo u TV. V suterénu jsme chtěli mít saunu a venku koupací jezírko s vlastní cirkulací vody. Dětský pokoj jsme navrhli tak, že dokud jsou dcery malé (3 a 7 let), mají jeden společný velký pokoj, který půjde v budoucnu rozdělit příčkou na dva samostatné. Z pokojíku jim vede žebřík do podkroví, které slouží jako herna.

Jsou na vaší stavbě použity nějaké speciální materiály či konstrukce?

Dům je postavený z lepených CLT panelů, které tvoří opravdu velké plochy. Proto nebylo vůbec snadné dořešit dům po konstrukční a statické stránce. Řešili to společně architekt a projektant a dost se na tom „vyřádili“. Fasáda domu je dřevěná, izolaci máme z dřevité vaty. Pouze základy a sklep jsou ze surového, pohledového betonu.

Jak dřevostavbu vytápíte?

Máme dvě tepelná čerpadla, každý dům má své vlastní, a v obýváku máme krb. Všude, i na zahradě, se snažíme používat pouze přírodní materiály a dům máme připravený na fotovoltaiku.

Aktuální ceny fotovoltaických systémů na českém trhu si srovnejte například tady.

Je něco, co byste ve svém domě dnes udělali jinak? 

Asi jen detaily. Konstrukčně a dispozičně bychom určitě nic neměnili, možná maximálně nějaké povrchové materiály, ale ty se dají změnit vždycky.

Vyskytlo se něco, co vás v průběhu celé stavby překvapilo?

Pozitivně nás překvapilo, jak je to rychlé. Ale to jsem trošku tušil. S výstavbou hrubé stavby začali první školní den. Ráno šla dcera do školy a odpoledne už byla půlka domu hotová. Dlouhé pak bylo čekání na finální dokončení, které jsme si řešili dodavatelsky.

Negativně mě překvapil přístup řemeslníků ke stavbě. Musí se za nimi neustále běhat a hlídat je. Třeba jsme měli čerstvě položené parkety a všechny jsme žádali, aby se zouvali. Řemeslníci to ale ignorovali, měli na botách sníh a kamení a nové parkety nám tím poškrábali. To mě mrzelo.

S čím jste nejvíce spokojení?

Nejvíce oceňujeme zdejší klid. Slyšíme ptáky, vidíme běhat veverky a ráno nás budí maximálně štěkající pes nebo pasoucí se krávy. To ticho je k nezaplacení. A také si moc užíváme pohodlí a útulnost, které nám náš dům poskytuje.

Splnila dřevostavba vaše očekávání? Rozhodli byste se znovu stejně?

Určitě. Už když stála hrubá stavba, cítili jsme se uvnitř moc dobře. Dřevo vyzařuje teplo a celkové klima uvnitř domu je velmi příjemné. Předtím jsme bydleli ve starším kamenném domě, kde bylo vlhko a chlad, takže máme srovnání. Bydlíme tu krátce, ale máme pocit, jako by tu dům stál odjakživa. A máme moc fajn sousedy. Sousedské vztahy jsou tu celkově skvělé, hlavně děti tu mají hodně kamarádů, takže si společně vyhrají. 

Je něco, co byste poradil lidem, kteří zvažují bydlení v dřevostavbě?

Určitě bych každému doporučil dřevostavbu z CLT panelů. Není to sice nejlevnější záležitost, ale ten pocit je k nezaplacení. Dřevo vydrží několik století, viděli jsme to na starých statcích. A požární ochrana je srovnatelná jako u cihlového domu.

Zmínil jste finanční nákladnost. Prozradíte nám, na kolik stavba dřevostavby s pozemkem v Tyrolsku vyjde?

Jak jsem říkal v úvodu, pozemky v Tyrolsku jsou velmi drahé. Běžně se ceny pohybují od 500 do 2000 EUR/m² (cca 13 500 až 54 000 Kč/m²). My jsme náš sehnali velice výhodně za cenu 450 EUR/m² (cca 12 000 Kč/m²), celková výměra našeho pozemku je 1450 m². A pokud stavíte dům jako my, pak pozemek tvoří asi třetinu celkové ceny. Náš původní finanční rozpočet jsme překročili, ale ustáli jsme to. Jak už jsem říkal, ten pohodový život nám nic nenahradí. Do toho stojí za to investovat.

Máte ještě nějaký postřeh na závěr?

Ano, spoustu informací, které mi velmi pomohly, jsem našel tady, na Dřevostaviteli. Jsem proto rád, že mohu vaším prostřednictvím šířit svoje zkušenosti dál.

Mnohokrát děkujeme panu Karlovi za poskytnutý rozhovor a jeho osobní zkušenosti. Přejeme jemu i jeho rodině spokojené bydlení v tyrolské dřevostavbě.

P.S. Máte zájem získat moderní kamna na dřevo zdarma? Na webu HS Flamingo právě probíhá soutěž o kamna za 50.000 Kč. Účast v soutěži není složitá a šance na výhru je poměrně vysoká.