Českou technologii na výrobu silnic používají v Německu. U nás o ni zájem není

25letý náskok západu. Propustné povrchy jsou běžné řešení 

Zajímavou ukázku, jak se z dočasného řešení může stát trvalé, představuje příklad z Mnichova. Při rekonstrukci magistrály v roce 2018 se město rozhodlo místo běžně užívané zámkové dlažby zvolit trochu jiné řešení. Zatravňovací dlažbu, vodopropustný povrch, který měl být původně použitý pouze pro pochozí chodníky, se rozhodli využít i jako povrch frekventované městské silnice. Důvodem bylo urychlení celé rekonstrukce kvůli dočasnému zprovoznění dopravního uzlu.

Toto „krajní“ řešení mělo být pouze dočasné a po pár měsících mělo být nahrazeno běžným silničním povrchem. Výměna ale nakonec nebyla nutná a po více než pěti letech je zatravňovací dlažba stále na svém místě. I přes každodenní frekventovaný provoz nejeví cesta sebemenší známky poškození a současně dokáže lépe propouštět vodu při přívalových deštích. Průběžné měření navíc ukázalo, že se v průběhu letních měsíců vozovka nepřehřívá tolik jako běžný asfalt nebo zámková dlažba.

Na první pohled se může zdát, že se jedná o přelomové řešení. Rychlá instalace, minimální opotřebení, nižší teplota povrchu při letních vedrech a lepší propustnost vody. Opak je však pravdou. Na západě se tyto propustné povrchy používají už více než 25 let.

Nová a levná metoda zpevňování svahu nahrazuje gabiony i betonové a kamenné zídky

Zatravňovací dlažba – povrch, který je neprávem opomíjen 

Zatravňovací dlaždice, o kterých je zde řeč, nejsou ty staré známé betonové bloky s mřížkami. Jedná se o lehkou, ale přitom pevnou dlažbu vyrobenou z recyklovaných materiálů. Její základní charakteristikou je, že dokáže propouštět vodu zpět do země, a to znatelně rychleji než klasická zámkovka. Lepší než slova je v tomto případě důkaz v podobě videa na konci tohoto článku.

Komůrky, ze kterých je dlaždice tvořena, je možné vyplnit hlínou a následně osadit trávou. Zároveň je možné do některých typů instalovat i betonové bloky zámkové dlažby, a vytvářet tak kombinované povrchy. Zatravňovací dlažby jsou uzpůsobeny i pro velké zatížení a po jejich povrchu mohou jezdit i automobily o hmotnosti 40 tun. Nicméně aby mohl být tento povrch využíván pro takové zatížení, musí mít správně připravené podloží.

Jediné omezení pro použití zatravňovací dlažby je svažitost terénu a rychlost jízdy po ní. Běžně se používá pro povrchy s plánovanou maximální rychlostí 30 km/h a pro svahy se sklonem do 10 %. Po konzultaci s odborníky je možné ji využít až do maximálních rychlostí 50 km/h a pro svahy s vyšší strmostí. Přední výhodou ve srovnání s běžnou zámkovou dlažbou je jednoduchost a rychlost, s jakou lze zatravňovací dlažbu instalovat.

Návod na instalaci zatravňovací dlažby

Protože je zatravňovací dlažba vyrobena z recyklovaných materiálů, je lehká a snadno se pokládá. Pokládku usnadňuje i zámkový systém spojující jednotlivé dlaždice mezi sebou. Existují tři typy plánovaného zatížení, podle něhož se volí výše podkladových materiálů:

• zatížení chodci a osobními automobily do 3,5 tuny,
• zatížení osobními automobily a příležitostně i nákladními automobily do 20 tun,
• časté zatížení nákladními automobily do 40 tun.

Jak celý proces pokládky zatravňovací dlažby probíhá v případě instalace ve vjezdu, je krok za krokem znázorněno zde.

1. Odstranění svrchní vrstvy půdy

Nejprve je potřeba odstranit svrchní vrstvu půdy (skrývku). Pro povrch s plánovaným zatížením pouze chodci a vozidly do 3,5 t stačí odstranit cca 10 cm svrchní půdy a poté přejít k pokládce. Pokud se jedná o povrch s plánovaným zatížením i nákladními automobily, je třeba odstranit 25–40 cm svrchní vrstvy půdy podle plánované zátěže.

2. Hutnění

Hutnění ovlivňuje vodopropustnost zatravňovací dlažby. Proto je nutné se vyhnout nadměrnému hutnění půdy a rozdrcení zrn materiálu. Pro nerostné podkladní vrstvy se doporučuje používat střední až těžké vibrační desky a pro vrstvu živné půdy, tvořící základ vegetace, by měly být používány lehčí válce.

3. Základní vodopropustná štěrková vrstva při zatížení nákladními vozidly

Podkladová vrstva ze štěrku odolnému vůči mrazu a rozdrcení se dělá v tloušťce 15–30 cm podle míry plánovaného zatížení nákladními automobily. Pokud se jedná o povrch s plánovaným zatížením pouze osobními automobily, není třeba tuto základní vrstvu vůbec nanášet.

4. Podkladové vrstvy podle únosnosti

Před pokládkou samotných dlaždic je potřeba na povrch nanést podkladovou vrstvu štěrku o frakci 2/5 v tloušťce 10–30 cm podle plánovaného zatížení.

5. Pokládka

Zatravňovací dlažba se zpravidla pokládá napříč směru pojezdu vozidel. Nejprve se po okrajích umístí latě pro vytvoření dilatačních spár. Samotné dlaždice se poté pokládají beze spár přímo k sobě. Po jejich položení se povrch zhutní gumovou vibrační deskou.

6. Zasypání/výplň komůrek

Na závěr lze tento nový typ zatravňovací dlažby buď zasypat zeminou s vysokým podílem humusu, do kterého jsou přidána travní semena, nebo prostor pro zatravnění vyplnit betonovými kostkami, aniž by se omezila propustnost samotných dlaždic.

Jak celý proces pokládky zatravňovací dlažby probíhá, je znázorněno krok za krokem zde.

Výhody zatravňovací dlažby aneb instalace 10 m² za pouhou hodinu

Přestože je pořizovací cena těchto zatravňovacích dlaždic vyšší než cena běžné zámkové dlažby, v celkovém součtu vyjde levněji. Hlavním důvodem jsou minimální terénní úpravy, které s jejich pokládkou souvisí. Pro uzpůsobení terénu není nutné kopat tak hluboko nebo používat více frakcí podkladního štěrku, a především u velkých ploch není potřeba řešit odvodnění formou kanalizace. Nízká hmotnost jednotlivých dlaždic a zámkové spoje mezi nimi umožňují velmi snadnou a rychlou pokládku a snadnou manipulaci. O zkušenosti s instalací zatravňovací dlažby se s námi podělil kutil Ondřej, který si na toto téma udělal i podrobnou rešerši. Jeho cenové srovnání realizace vjezdu pro auto se zatravňovací dlažbou a se zámkovou dlažbou si můžete prohlédnout v dřívějším článku:

Zámkovou dlažbu nahradil kutil zatravňovací dlažbou. „Za méně peněz mám lepší řešení,“ hodnotí rozhodnutí

Využití zatravňovací dlažby v Česku? Nesmyslně byrokratický problém

Odpovědí na otázku, proč nejsou vodopropustné povrchy typu zatravňovací dlažba využívány v rámci veřejných prostor, je byrokracie. České normy a schvalovací procesy veřejných zakázek jsou zkrátka komplikované. Donedávna tyto typy povrchů nesplňovaly potřebnou certifikaci a každý orgán vyjadřující se k využití těchto materiálů v rámci veřejných prostranství zaujímá jiné stanovisko. Přestože je Česko státem Evropské unie stejně jako Německo, a převzít zde platnou normu či certifikaci by tak neměl být problém, opak je pravdou. To, co už bylo jednou testováno na západě, se u nás musí zkoušet znovu. Celé toto opětovné objevování kola nejen oddaluje uplatnění v praxi, ale rovněž stojí nemalé peníze.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.