Americký zlozvyk jezdit všude autem dorazil do Čech. Přestože je často rychlejší jít pěšky

Pohyb po městě?

Ideálním způsobem jak se vrátit k pěší chůzi a zjistit, že je časově efektivnější, než využití přepravních prostředků, je pohyb po městě. Pokud žijete v některém z větších měst a využíváte k přepravě hromadnou dopravu nebo automobil, vyzkoušejte si někdy časový test při přesunu z místa na místo. Na začátku si doma zapněte stopky, vydejte se na cestu s využitím hromadné dopravy a v cíli si zapište, kolik času to trvalo. Zkuste si to také autem. V poslední řadě se pak vydejte na stejnou cestu pěšky, pokud možno rychlou chůzí. Naměřené hodnoty si srovnejte. Možná budete překvapeni, jak dlouhá trasa musí být na to, aby se hodnoty vyrovnaly a aby přeprava pomocí přepravních prostředků byla časově výhodnější. Toto zjištění je pro mnohé lidi poměrně značným objevem.

Minuta k minutě

V případě přepravy pomocí hromadné dopravy je totiž problémem zejména doba strávená čekáním na příjezd přepravního prostředku a pak s tím související přestupy. V některých případech se může ve výsledku jednat i o desítky minut. Podstatné pak je, že musíme počítat nikoli pouze čas skutečně strávený čekáním na zastávkách, ale i časovou rezervu, kterou jsme si museli dát pro případ, kdy některé spoje neproběhnou přesně podle očekávání a nebo kdy se zasekneme v koloně. Z toho pramení jeden velmi zásadní aspekt pohybu pěší chůzí. Dokážeme dopředu s jistotou vědět, kdy dorazíme na místo určení. Pokud si totiž naplánujeme cestu s využitím navigace v mobilním telefonu, kde si zvolíme jako způsob přepravy chůzi, přesně víme dobu, za kterou na místo dorazíme. V případě, že po cestě nabereme zpoždění například díky čekání na přechodech, není nic jednoduššího než v místech kde je to možné, trochu přidat do kroku. Riziko, že dorazíme na místo pozdě, je tedy v podstatě nulové a není potřeba si dávat žádnou časovou rezervu.

Delší aktivní život

Nejbohatší lidé světa dávají nemalé peníze do procedur, které mají prodloužit délku a kvalitu jejich života. Je to logické. Zcela evidentně není na světě nic hodnotnějšího než čas našeho života. Není to však pouze o jeho nominální délce, ale také o kvalitě života ve stáří. Na tomto místě se zcela jasně ukazuje rozdíl ve kvalitě života mezi lidmi, jež se aktivně pohybují a lidmi, kteří pohybu neholdují. Typicky je tento jev znát v horách u lidí, kteří musí každý den zdolávat určité převýšení. Ne nadarmo se pak lidé v těchto krajinách dožívají velmi vysokého věku.

V dnešním uspěchaném světě lidé často nemají čas na pohybové aktivity, jelikož část dne stráví v práci a zbytek se věnují rodině. Proto právě chůze do práce a z práce může být ideální každodenní sportovní aktivitou, která nezabere žádný čas navíc a udrží člověka v kondici i dobré náladě.

Složité propojení chůze s pracovním dnem?

Lidé často hledají výmluvu v propojení s pracovními povinnostmi. Častý argument je, že při delší rychlé chůzi se člověk zapotí a poté nemůže v takovém stavu do kanceláře kanceláře. Totéž se týká oděvu, kdy něco jiného si na sebe oblékneme pokud jdeme na obchodní schůzku a něco jiného na rychlou chůzi po městě. Při kvalitní přípravě však není problém i tento problém vyřešit a v průběhu dne se jednoduše převléknout. Pro situace, kdy je potřeba se po cestě nezpotit není nic jednoduššího než zvolnit krok. V případě, že máme v práci k dispozici sprchu, pak je situace ještě o to jednodušší. Na mnoha pracovištích taková možnost je a lidé si mnohdy ani neuvědomují, o jak výraznou přidanou hodnotu se jedná. V místech, kde sprcha na pracovišti není se nabízí možnost vznést tento požadavek vůči vedení společnosti. Je velmi pravděpodobné, že rozumný manažer takové argumenty přijme jako prospěšné i pro samotnou společnost. Zejména díky pozitivnímu vlivu pohybu na lidskou mysl. Zaměstnanec, který dorazí do práce pěšky nebo na kole má již tradičně lepší náladu a výkonnost než ten, který se předtím půl hodiny ve stresu posunoval s kolonou aut.

Konec chřipek i nachlazení

Zajímavým aspektem chůze zejména v zimním období je také fakt, že díky plynulému a vyrovnanému pohybu se dostaneme z místa A do místa B v ideálním teplotním rozpoložení. Pokud využijeme k přeprav například hromadnou dopravu, pak se vystavujeme výrazně vyššímu riziku onemocnění. Prvním nebezpečím je situace, kdy čekáme na zastávce na příjezd dopravního prostředku, což je čas, kdy můžeme značně promrznout. Druhé a značnější nebezpečí je pak přítomnost v dopravním prostředku s dalšími lidmi kdy mnozí z nich již mohou být nakaženi infekční nemocí. Ne nadarmo se ukazuje, že právě nákaza v dopravním prostředku patří k největším rizikům z hlediska onemocnění v zimním období. Obavy, že by člověk onemocněl kvůli pohybu v chladném počasí jsou zcela liché. Pro přirovnání je možné si vzít některý ze zimních sportů, typicky například pohyb na běžkách.

Auta do měst nepatří

Z hlediska využití aut ve městech je tento aspekt ještě o to výraznější. Lidé si často při každodenní rutině ani neuvědomují, jak velký čas svého života zbytečně prosedí v kovové krabici, ve které se pomalu posouvají v řadě dalších takových nešťastníků. Jedná-li se navíc o auta se spalovacím motorem, pak je nutno si uvědomit, že zplodiny vycházející z výfuků řidiči těchto aut vzájemně vdechují. Snaha o snížení počtu aut ve městech je proto velmi žádoucí a prospěšná právě pro samotné obyvatele dané lokality.