HLEDEJ


ČLÁNKY ▸
KATALOG DOMŮ
FIRMY ▸
OSTATNÍ ▸

Rukama si může dnes člověk vydělat i 1 000 000 korun ročně. Přesto o tyto práce není zájem

Nejlépe placené profese, v nichž se stále ještě pracuje rukama, bývají často překvapivě přehlíženy. Možná je to tím, že o nich má veřejnost zakořeněné představy z minulosti, kdy byly dělnické nebo řemeslné pozice považovány za méně ceněné. Jenže realita současného trhu práce ukazuje pravý opak. Dnes se o zaměstnance, kteří umějí něco skutečně fyzicky vytvořit, firmy přetahují stejně intenzivně jako o programátory. A někdy jsou ochotny zaplatit více.



VÍCE FOTOGRAFIÍ V GALERII »
i Foto: Jiří R. (se souhlasem)

Peníze leží na chodníku, jen je sebrat

Když se podíváme na statistiky, objeví se mezi nejlépe placenými manuálními profesemi nejčastěji tři skupiny. Vysoce kvalifikovaní svářeči, profesionální elektrikáři a specializovaní mechanici například v průmyslové automatizaci. Následují obráběči kovů, frézaři, soustružníci a montážní pracovníci ve strojírenství. Rozdíl mezi běžným platem a tím opravdu vysokým ale často nespočívá jen v samotné profesi, nýbrž v tom, zda tito lidé pracují „na sebe“. Když si řemeslník otevře živnost, jeho výdělek už není omezen mzdovou tabulkou ani firemním rozpočtem. Může pracovat více hodin, brát si náročnější zakázky, účtovat hodinovou sazbu, která odpovídá jeho zkušenostem, a hlavně sám rozhodovat o tom, kolik práce zvládne. Pokud si například elektrikář účtuje 650 korun za hodinu a pracuje 160 hodin měsíčně, je to 104 000 korun měsíčně před náklady. Když ale totéž dělá jako zaměstnanec, jen málokdy překročí 45 000 korun. Rozdíl je tedy propastný a důvody jsou stejné jako v jiných oborech. Zaměstnavatel platí odvody, režii, administrativu i riziko. Živnostník nese vše sám, a proto si může nechat vyšší podíl z výdělku.

Řemeslo, které dříve ovládal každý

Právě toto vysvětlení se nejlépe ukazuje na profesi svářeče. O svářečích se v posledních letech mluví jako o králích manuálních oborů. Nejen proto, že dobrý svářeč je vzácný, ale také proto, že špičkový svářeč si může vydělat přes milion korun ročně. To číslo nezní jako realita českého řemesla, ale jako věta z náborové brožury. Přesto je skutečné a dá se poměrně jednoduše spočítat. Pokud svářeč pracuje za 450 korun na hodinu a odpracuje 200 hodin měsíčně, dostane se na 90 000 korun. To je 1 080 000 korun ročně. A někteří pracují intenzivněji, zejména na montážích nebo při dlouhodobých technických odstávkách továren, kde jsou přesčasy běžné a sazby ještě vyšší.

Milion ročně může brát každý, jenže málokdo chce

Dostat se mezi tyto lidi ale není jednoduché. Nestačí projít krátkým kurzem ani mít praxi z výroby, kde se svařují jednoduché konstrukce. Svářeč, který si má vydělat částku přes milion, musí splňovat hned několik podmínek. Tou první je specializace. Nejvyšší sazby se týkají svařování metodou TIG, tedy procesem, který vyžaduje mimořádnou přesnost, klidnou ruku a rozumění materiálu. Pracuje se s nerezí, hliníkem a často na potrubních systémech, kde každá chyba může znamenat ztrátu tlaku nebo kontaminaci. Mnoho zakázek navíc prochází rentgenovou nebo ultrazvukovou kontrolou, takže kvalita musí být téměř bezchybná. Další nutností je certifikace. Ne jen jedna. Svářeči, kteří míří na nejdražší projekty, obvykle vlastní zkoušky 135, 136 a 141, některé i ve všech polohách. To znamená, že dokážou svařovat nad hlavou, v úzkém prostoru nebo tam, kde se špatně stojí. A právě proto jsou žádaní. Firmy je potřebují, protože běžný svářeč podobnou práci nezvládne. Vedle toho musí mít znalost výkresové dokumentace, strojírenské tolerance a schopnost spolupracovat při montážích, které probíhají často stovky kilometrů od domova.

Závidí i mnozí programátoři a manažeři

Svářeč s takovou kvalifikací už potom snadno překračuje hranici, kterou si mnoho lidí spojuje jen s vysokoškolskými profesemi. Zvlášť pokud pracuje ve směnném provozu, přidává si noční hodiny nebo přijímá víkendové směny, které bývají ohodnocené výrazně více. A když k tomu připočteme diety, cestovné a ubytování hrazené firmou, stává se výdělek nad milion spíše normou než výjimkou. Je v tom ale jeden paradox. Přestože svářeči mohou vydělávat více než mnoho lidí v kancelářích, stále o tuto práci není dostatečný zájem. Mladí se do ní nehrnou, školy hlásí nedostatek studentů a řemeslníci stárnou. Jako by fyzická práce ztratila prestiž, přestože má hodnotu, která je dnes možná vyšší než kdy dřív. A tak se člověku chce říct, že všechna ta čísla, certifikace i výpočty jsou nakonec zbytečné, když o tuto cestu stále málokdo stojí.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK

Vydáno dne:
14.11.2025

Photocredit: Jiří R. (se souhlasem)
Zdroj: ČSU

5