Mladý pár našel na Vysočině ruinu ze 30. let za 350 000. Proměnil ji ve stavební pozemek v hodnotě 2 miliony

Když jste začali uvažovat o vlastním bydlení, napadlo vás hned, že chcete stavět?

Jakub: Ne. Jsme oba po škole, pracujeme pár let, takže rozpočet jsme měli omezený. Původně jsme hledali byt, ale ceny byly tak přemrštěné, že nám to přišlo nesmyslné. Když jsme pak začali přemýšlet o stavbě, zjistili jsme, že samotný pozemek často stojí víc než základní dům.

Jana: Přesně tak. V našem okolí jsme se dostávali na ceny v jednotkách milionů korun. A to často bez sítí nebo v lokalitách, kde by člověk platil ještě další statisíce za přípojky a příjezdovou cestu. Takže jsme museli hledat jiný způsob.

A to?

Jana: Kamarád pracuje v realitách poradil nám, ať přestaneme hledat nové parcely a hledáme raději staré domy na vesnicích, které už nikdo nechce. Podle něj se často prodávají domy v havarijním stavu, které už nikdo nechce opravovat, ale které stojí na legálních stavebních parcelách s připojenými sítěmi. A to je obrovská výhoda.

Jakub: Nejprve jsme tomu moc nedávali. Ruina může vypadat jako problém, ale pokud je parcela stavební, tak vlastně kupujete povolení ke stavbě. A to má velkou hodnotu.

Takže jste se tou cestou vydali?

Jakub: Ano, udělali jsme si systém. Každý večer jsme procházeli nejen klasické servery jako Sreality nebo Bezrealitky, ale i menší inzerce, třeba Bazoš, Annonce na Facebooku nebo různé regionální skupiny. Zároveň jsme se dívali i na obecní weby, kde občas visí nabídky, které se vůbec nedostanou do veřejných databází. Do týdne jsme měli přehled o tom, jaké ruiny se nabízejí do 500 tisíc v okruhu 40 kilometrů. Byly to často objekty bez střechy, s propadlou podlahou, někdy i bez oken. Ale když jsme našli na prodej dům určený k demolici za 350 tisíc korun ve vesnici 25 kilometrů od nás, zaujalo nás to. Byl to prodej na přímo od majitelky.

Jak jste postupovali?

Jakub: Nejprve jsme se podívali do katastru nemovitostí, jestli je pozemek opravdu vedený jako zastavěná plocha. To je důležité, protože to znamená, že tam historicky stála stavba, a tudíž jde o stavební parcelu. Pak jsme zajeli na obecní úřad a nechali si nahlédnout do územního plánu. Tam nám potvrdili, že na pozemku lze po odstranění původního domu postavit nový rodinný dům bez omezení, maximálně do dvou nadzemních podlaží.

Jana: Ověřovali jsme i připojení na sítě. Byla tam funkční přípojka elektřiny, vodovod na hranici pozemku a kanalizace vedená v obecní cestě. To pro nás bylo klíčové, protože přípojky mohou stát i 200 až 300 tisíc korun, a jejich vyřízení může trvat měsíce.

Jak vypadala samotná ruina, když jste ji poprvé viděli?

Jana: Uvnitř to bylo trochu jako z filmu, starý dům z třicátých let, špatná střecha, popraskané zdi, rozbitá okna. Ale pozemek je velký a je v klidné části obce, na konci ulice. Navíc prorostlý vzrostlými stromy.

Jakub: Ten kontrast byl obrovský. Dům působil strašně, ale potenciál místa byl skvělý. A když jsme si zjistili, že samotný pozemek podobné velikosti by v okolí stál přes dva miliony, bylo rozhodnuto.

Dům jste zbourali?

Jakub: Po koupi jsme nejdřív nechali udělat statický posudek a projekt demolice, což je povinné. Vzhledem k rozsahu škod to šlo jednoduše a nebylo co zachraňovat. Našli jsme místní firmu, která demolici provedla za 180 tisíc korun včetně odvozu suti a zasypání základů. Trvalo to asi dva týdny. Všechno proběhlo hladce, i díky tomu, že jsme si předem vyřídili ohlášku demolice na stavebním úřadě. Tím jsme získali pozemek, na kterém se může hned začít stavět. Celkové náklady jsou tedy v podstatě 350 tisíc za koupi a 180 tisíc demolice, celkem asi půl milionu. A výsledkem je zasíťovaný stavební pozemek v hodnotě kolem dvou milionů. To je úspora 1,5 milionu korun hned na začátku.

Měli jste obavy ohledně financování? Banky často ruiny neberou jako záruku.

Jana: To jsme si zjistili hned na začátku. Banka nám potvrdila, že na koupi neobyvatelného domu hypotéku nedá. Proto jsme použili vlastní úspory a něco, co nám půjčili rodiče.

Jakub: Hypotéku budeme řešit až na samotnou stavbu. Banka už má od nás odhad ceny pozemku po demolici a ví, že je stavební a zasíťovaný, což nám výrazně pomůže při schvalování úvěru. Uvažujeme o hypotéce kolem 5 milionů korun na stavbu dřevostavby o ploše asi 120 metrů.

Jaké vidíte výhody oproti koupi klasické stavební parcely?

Jakub: Největší výhoda je v tom, že nemusíme čekat. Pozemek je stavební, úřady už ho evidují jako zastavěný, takže nám nikdo nebude bránit v nové výstavbě. U některých polí nebo zahrad to trvá roky, než se změní územní plán. A druhá věc jsou přípojky, všechno už tady je. Kdybychom je museli nově vybudovat, zaplatíme klidně dalších 300 tisíc. Další věc je, že jsme získali větší parcelu v klidné lokalitě, než bychom si mohli dovolit jinak. Máme tu navíc několik starých ovocných stromů a výhled, který by v developerské zástavbě nikdy nebyl. A taky jsme si jistí, že vedle nás nebude stát panelák.

Na co by si podle vás měli dát ostatní pozor, pokud by chtěli jít podobnou cestou?

Jana: Určitě na ověření v katastru a územním plánu. Nestačí, že dům stojí, musí to být stavební parcela, kde je nová výstavba povolená. Taky pozor na odpojené sítě, protože když je přípojka zrušená, připojit se znovu může být komplikované a drahé. Pak je taky dobré nechat si udělat geologický průzkum. U starých staveb se často zjistí, že podloží je v pořádku, ale někdy bývají problémy s podzemní vodou nebo se starou jímkou. My jsme to udělali hned po demolici a zjistili, že půda je stabilní, což nám ušetří komplikace při projektování základů.

Jaké máte teď plány se samotnou stavbou?

Jakub: Momentálně dokončujeme návrh projektu. Chceme přízemní dřevostavbu o užitné ploše 120 metrů, s velkými francouzskými okny do zahrady a sedlovou střechou. Stavět bychom chtěli začít na jaře, pokud se podaří získat stavební povolení do Vánoc.

Jana: Náš cíl je stavět úsporně, ale ne za každou cenu. Spíš tak, abychom měli dům, který bude mít smysl i za deset let. A už teď víme, že díky tomu, jak jsme získali pozemek, si to můžeme dovolit.

Co byste poradili mladým lidem, kteří dnes stojí na začátku?

Jana: Aby se nenechali odradit tím, že všechno je drahé. Když člověk hledá jinak a trochu přemýšlí, dá se najít řešení, které dává ekonomicky smysl.

Jakub: Ale fakt, aby si všechno ověřovali a nebáli se ptát na úřadech, v bance, u sousedů. My jsme díky tomu získali legální stavební pozemek za čtvrtinu běžné ceny. A to je podle mě ten nejlepší možný start.

P.S. Chcete vědět, kde se dá na rozpočtu výstavby domu ušetřit a naopak kde má cenu neškudlit? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 19. ledna – 1. února 2026. Vstupenku lze stáhnout ZDARMA na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován) . Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.